Vzniklo ze substantiva, utvořeného příponou pův. -tu. Příponou tou tvořila se jména podstatná, většinou masculina významu dějového (nomina actionis); akkusativ takových substantiv, pův. -tu-m = slov. -tъ. stal se v soustavě tvarů slovesných v skr. infinitivem, v lat., lit. a slov. supinem. Na př. v latině subst. sg. nom. statu-s, sg. akk. a spolu sup. sta-tu-m, psl. sta-tъ.
Se stránky syntaktické je supinum akkusativ cílový.
2. Pravidla syntaktická o supinu jsou:
a) tvoři se zpravidla jen ze sloves nedokonavých; na př.:
spáti – spát, súditi – slídit atp.; –
b) supinum bývá doplňkem při slovesieh významu pohybového (místo infinitivu, který bývá doplňkem při slovesích významu jiného); –
c) když supinum je děje transitivního, předmět k němu příslušející bývá v genitivě (gen. partit., místo akkus., který by byl při jiném tvaru téhož slovesa).
Doklady k tomu ke všemu, srovnané celkem chronologicky: chtě jěti lovit Pil. b; vyněde král krátit chvíle Jid. 63; téj (kráse Jitčině) divit sě jězdiechu DalH. 42; král spát jide DalC. 98; (dievky) jědú bránit svého dvoru t. 11; cizozemec nepřišel hledat dobra tvého DalJ. (58; jehož (těla) mazat přišla Hrad. 41ᵃ; ktož přijde kupovat k ňem t. 137ᵃ; aby (póvod) přišel póhonu svědčit Rožmb. 5; (hospodn) jde súdit země ŽWittb. 97, 9; někda mě máti má posláše žat na pole Pass. 293; sv. Ščepán do nebeské sieni kralovat vstúpil t. 60; Faustinian plúl hledat sve panie t. 288; (spasitel) přídě súdit živých i mrtvých t. 387; jdi kázat slova božieho t. 407; (sv. Dominik) svú bratří kázat rozeslal t. 408; kam puojdu hledat tebe t. 306; Nero své lovcě lovit zvěři poslal t. 374; běda vám, ješto vstáváte ráno túlat sě a pit až do večera Alb. 29b; vejdu k ňemu večeřat t. 28a; (M. Magdalena) k hrobu šla hospodina hledat t. 34a; Dina jela ohledovat žen té vlasti t. 10b; poďte obědvat Krist. 110b; ona k rovu jde plakat t. 73b; šel písat CisMus.; žat chodila Manda t. (Rozbor 188); šel orat t.; vyjda sec sěna t.; šli do školy zpievat t. (Rozb. 187); šel daru dávat t.; já poslal jsem vy žat EvZimn. (Rozb. 709); přijide Maria vidět hrobu t.; žena přijide načierat vody t. (že načierati jest impf., svědčí ŽKlem. Isa. 3: načierati budete haurietis); (Kristus) súdit živých i mrtvých přídě Vít. 39b; syn přídě súdit živých i mrtvých Vít. var. (t. str. 374); poďte žrat Pror. Isa. 56, 9; přišli sú načierat t. Jer. 14, 3; (hospodin) ho (Jeremiáše) poslal prorokovat t. 68b; (starosta) byl vyšel zabíjat mudrcóv t. Dan. 2. 14; (Kristus) přijde hrozných hněvuov budit, sem živých i mrtvých súdit Kat. v. 2010 sl.; Kristus súdit příde Zrc. 11ᵃ; (někaký, ztrativ jednu ovci) šél hledat oné (ovce) t. 12ᵃ; (kněžie) maji spat jíti Štít. uč. 125b; aby šli kázat t. 148ᵃ; protož chodie kněžie
