Způsob tento rozmáhá se v jazyku novém příliš; v jazyku starém bývalo častěji passivum vlastní. Ukázal to statisticky Kotsmích v progr. gymn. brněnsk. 1869 a opakuje (dovolávaje se ho) Bartoš v Lfil. 1875, 202.
3. Místo passiva bývá obrat aktivní. Na př.: když tebe posúdie cum iudicaris ŽWittb. 50, 6; doňudž nevykopajú dól t. 93, 13 fodiatur (doňedž sě nevykopá jáma ŽKlem. t.).
4. Některé případy zvláštní, kde je infinitiv a sloveso modální:
akt. dali poklad schovali – pass. poklad jest dán schovati. Na př.: (sv. Margareta) do jiného domu chovati dána Pass. 319; (pokladi kostelní) sú tobě schovati dáni t. 428; když ta věc dána byla znáti Lobk. 70b; zvěři sniesti dáni budete Pass. 384; –
akt. kázali jej v žalář vsaditi, nemohli krev setřieti, počali pomoc vybierati atp. – pass. kázán v žalář vsaditi, krev setřieti nemožena, pomoc počata (jest) vybierati. Na př.: (sv. Mathiáš) v žalář vsaditi kázán ApŠ. 89; metlami bíti kázán Pís. duch. Jir. Nákr. 87; byl přikázán velikonoční beránek jiesti Štít. ř. 150b; (neděle) od boha byla světiti přikázána Hrub. 117a; již si byl kázán zabiti Lit Tob. 2, 8; aby otpor do desk nebyl klásti dopušťen VšehK. 201b; ta krev i žádným řemeslem setřieti nemožena Pass. 519; aby (pomoc zemská) počata byla vybierati ZM. 306; když sú počaty ofěrovati prvnie úrody coeperunt offeri Ol. 2. Par. 31, 10. Tu jest infin. a sloveso modální v pojmu jednom. V tom je inf. = kvalita, sloveso finitní = forma. Při změně akt. v pass. quale (infin.) zůstává, forma (sloveso finit.) mění se v pass.; –
akt. mohu jiesti ovoce – pass. ovoce móž sě jiesti. Na př.: ovoce móž sě jiesti Ol. Deut. 20, 19; hroznové možiechu sě zobati t. Num. 13, 21. Tu jest infin. a sloveso modální v pojmu jednom. Při změně akt. v pass. za aktivum moci položeno jest reflexivum moci sě ve významu passivním, a infin. jiesti zůstává nezměněn. Srov. krev setřieti nemožena. Zájmeno sě patří tedy k móž, možiechu; –
kázán býti zabit, t. j. passivnost vyjádřena dvakrát (kázán a býti zabit). Na př.: již jsi byl kázán zabit býti Ol. Tob. 2, 8; –
má sě modleno býti atp., t. j. passivnost rovněž vyjádřena dvakrát, reflexivem má sě a passivem modleno býti. Na př.: tobě se má modleno býti te oportet adorari Pror. Ol. Jer. Epist. 5; aby sě nebylo domnieváno, že… Kruml. 14ᵃ; tomu se v dědiny má uvázáno býti VšehJ. 22; kdyby se rozpustile živo nebylo t. 289; –
chceš rozšířiti siemě mé jako piesek mořský, jehožto zčísti nemóže quae numerari non potest Ol. Gen. 32, 12, omyl; hluk bojovný slyší v staniech ululatus auditur t. Ex. 32, 17, omyl; –
latinismy v překladech z latiny a jiná násilná passiva nátlakem jazyka cizího. Na př.: a pomožen sem adiutus sum Ol. Ž. 27, 7
