ale nasypíc v koráby do Alexandrie posleláchu t. 145ᵃ; kacís mrskáčové běchu vznikli, ješto do pasa se obnažiec biči velmi sě mrskáchu Pulk. 154ᵃ; (mnich nemocným) ruku na hlavu vložieše a uzdravě je domóv jíti kúzáše t. 139a; (mrskáči) svój hřbet obnažiece biči tepiechu DalJ. 90; (měščěné) zjemúce jě (pány) z nich duši vypudiechu DalC. 93; (měštěné) klobúk k nim (vládykám) přivrhúce hlavy jim setniechu t. 93; (sv. Václav) tomu škorně szujě utieráše tamt. 27, často tak v Dal.; jakož ť je často leticos takového (co nebylo od boha) počna sě zmisávalo ŠtítV. 177; veliká je to muka, ale hodna takové obláštní smělosti, aby ktož sám vzejda chtěl býti nade všemi, neměl kam jíti aneb kde odpočinúti t. 152; což oči opatřile, toho srdce požádalo, požádajě povolilo, povole skutek učinilo AdmontB. 135ᵃ; (člověk) narodě sě přijímá křest ChelčP. 17b; lakomci zle zbožie nabudúce zle jeho chovají t. 204b; na ňehož (hada) pohlediece bývali jsú uzdraveni t. 166ᵇ.
γ) děj předchozí před přítomným. Na př.: a bývá ť to, že ť bóh i zde mstí toho nad takovými, ješto svých slibóv nesdržiec chodie za muž, že mievají někdy neščestie znamenité ŠtítV. 16; která drží panenstvo, nezaslíbiec jeho bohu, dobré jest t. 17; ješto když, mysl ustanově slibem, statečný člověk pamatuje, že… t. 17; (tělo) má obrátě sě po tobě jíti t. 210; když (někdo) přemáhá pokušenie v hřiech nezajda t. 170; učiniec slib (čistoty) v nemoci, řkú pak, zhojiec sě: to… t. 18; protož kto chtie, práce zbudúc tohoto světa, věčnú radost v nebesiech mieti, mají najprvé atd. t. 63; lepí ť sem za to život dada, než bych jemu nevěren byl t. 67; děťátko urodě sě, ihned jest rozumné stvořenie t. 173; ztratě obci neúfaj do hrada DalC. 4; ktož tomu nechce uvěřiti, přída k svátému Vitu móž se tiem ujistiti t. 20; (opilec) propije v počet i zaplatí a potom na jiný dluh pie HusPost. 50ᵇ; (svině) umyjíce sě opět u bláto sě uvalují tamt. 50ᵃ; pak-li silnější nad ňeho přijda přěmóž ho t. 47a; pak-li obeslán sa kto nestojí VšehK. 14b; když sirotek let přirozených dojde, k úřadu přijda žádá t. 245b; král vezma pány s sebau jdau do pokoje Tovač. 63 Bš.; přistrojíce se v raucho nádherné, pižmem a balsamem se natrauce a namažíce projíždějí se Har. 2, 175; patriarcha vstana maje v ruce rozsvícenau svíci jde do jeskyně Pref. 391 Bš.; a bývá strom, tak že ptáci nebeští přiletíce hnízda sobě dělají BrNZák. Mat. 13, 22 opět podobno jest království nebeské pokladu skrytému v poli, kterýž nalezna člověk skrývá t. 13, 44; a vejdouce přebývají tam t. 12, 45 a Luk. 11, 26; žádný pak rozsvítě svíci nepřikrývá ji nádobou t. Luk. 8, 16; a nenalezna dí (praes.) t. 11, 24.
V příkladech těchto je jen zřídka sloveso určité významu vlastního (praesentního) a pravidlem významu neobmezeně (aoristicky) platného.
c) Opsaný výraz „chtě + infin. praes.“ znamená děj následující po ději slovesa určitého. Na př.: král zamysli chtě jěti Pil.; on (otec
