Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba. Praha, 1929.
<<<<<551552553554555556557558559>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

jdi a treskci jej, uposlúchá-li tebe, získal budeš bratra tvého lucraturus eris EvZimn. Mat. 18, 15; ač zrno žitné v zemi umrlo (ne) bude, to samo ostane, pakli umrlo bude, mnohý plod přinese mortuum ſuerit t. Jan. 12. 25; kto věří u mne, ač umřel bude, oživě si mortuus ſuerit t. Jan. II, 25; všichni budú oživeni, ale každý v svém řádu, v kterémž kto bohu bude slúžil Štít. ř. 43b; bude-li se pokáním učistil) opět, bude přijat ŠtítBud. 16; bude-li se co v uše zarodilo, železem to otejmeš Sal. Šaf. Poč. 106; běda lakomcóm bude, budú-li neřku křivě co drželi, ale atd. ŠtítMus. 64a; budete-li na všěch věcech vieru chovali… si fidem conservaveritis, tentabo… Ol. 2. Mach. 11, 19.

Způsoby děje slovesného a jejich výrazy.

1. Způsoby děje slovesného jsou oznamovací, rozkazovací a podmiňovaci; na př.: píši, – piš, – psal bych.

Pro vyjádření jich máme indikativ, imperativ a kondicionál.

a) Indikativ.

1. Indikativem vyslovuje se děj jako jistý, s ujištěním tvrzený, oznamovaný. Na př.: píši Us.; přítel mi poskytl pomoci t.

2. Indikativ mívá význam imperativu. To zejména:

a) Indikativ času budoucího, t. j. indikativ praesentní sloves dokonavých (nepokradeš…) a indikativ futura (klaněti se budeš…). Na př.: nezabiješ!; nepokradeš!; nepromluvíš křivého svědectví!; pánu bohu svému klaněti se budeš Blah. 85; nebudeš míti bohů jiných mimo mne!; milovati budeš boha nade všecko; když ť by co božím zěvením bylo pověděno, tehdy ke mně přídeš! OtcB. 56ᵃ; muži! padesát koláčiev z toho (těsta) naváléš! Hrad. 137ᵃ.

Způsobem tímto vyslovuje se rozkaz velebněji, než příslušným imperativem.

b) Indikativ času budoucího nebo přítomného Na př.: jdeš sem?!, půjdeš sem?!, běžíš tam hned?!, táhneš?!, sedíš rovně?! lehneš?! dáš to sem?! atp. Us.

Je to vlastně otázka tónem vyhrůžky pronesená.

Dále sem hledí indikativy při onikání: sednou si! (m. sedněte!), tu maj’ a přečtou si to', dajʼ si pokoj!, podivaj’ se na to!, čtou!, sedějʼ atp. Us.

c) Indikativ perfekta. To bývá v řeči obecné, důvěrné a lichotné; na př.: mlčel! (= mlč, spolu s odchylkou v osobě grammatické); dal mi pokoj!; mlčela!; vzal to ďas!; zdrávi půjčovali! (praví se s poděkováním, když se vrací věc vypůjčená); zdrávi užili! (bývá odpověď k témuž poděkováni);

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 10 měsíci a 16 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).