(Markéta) viec dětí nemievala Pulk. 82ᵃ; mistře! kto shřěšil, tento čili rodiči jeho, že se slep narodil?; odpovědě Ježíš: ani tento hřěšil ani rodiči jeho, ale atd. EvVíd. Jan 9, 2–3; nikda sě věčší neurázal Pass. 281; ve stě let nenarázěl se rvtieř taký DalJ. 110; anděli, jichžto nikda nikte nebieše vídal Pass. 299; (děťátko) bieše nikda lidí nevídalo t. 340; nikda taká věc nestávala sě v Izraheli BiblC. Soudc. 19, 30; dokudž jemu summa dána nebývá VšehJ. 208 (v rkpisích mladších: se nedá); knieha, kteráž slove Pastýř … nikda prve jazykem českým nevytiskovaná (titul knihy tišt. 1518 v Boleslavi, v. Věstník ČAk. 1894, 209); zdáše sě jim, by nic kráše na všem světě nesvítalo ani v květu prokvítalo Kat. v. 221; o nížto (radosti) ani čtla ani slýchala t. 60; –
nedada svých noh umývati atp. (negace není bezprostředně při slovese): nedada svých noh umývati Hrad. 77ᵇ; (Petr Ježíšovi) nepřál svých noh oplákati t. 77ᵇ; neslušie nám pomščěvati bohóv, oni sami, hněvají-li sě, nad nepřátely svými mstěte sě Pass. 346; nebylo jim núzě prodávati sedění svých Ol. Gen. 47, 22; když páni naleznú a vynesú, že by (soupeřové) měli o to sědati, tehdy obě straně nemáta v radu otstúpati Řád pz. 11; kto by k súdóm stávati nechtěl VšehJ. 80.
V jazyku novějším bývá sloveso nedokonané jen v imperativě a kondicionále. Na př. pravím kladně: řekni to! zavři! střel!…, prosím tě, abys to řekl, abys zavřel okno, abys střelil…, – a naproti tomu záporně: neříkej toho! nezavírej! nestřílej!..., prosím tě, abys toho neříkal, abys nezavíral, abys nestřílel. Podobně je na př.: jdi tam – nechoď tam!; vdej se – nevdávej se!: vezmi si ho (ženicha) – neber si ho; pane bože, pomáhaj, starého nám nedávaj, mladého nám daj Suš. 565; nekupuj mně prstýnka, kup mi radši střevíčky t. 763.
Někdy bývá ve větách záporných též sloveso dokonavé. Na př.:
(poslové) tam šedše viec sě nevrátichu Pass. 288; (poslové) sě vrátivše, jež sú žádného nenalezli, pověděli t. 288; otec za ní pluv viec sě nevrátil t. 289; lépe by bylo, by sě byl nenarodil Nikod. 98ᵃ; nevstup k mému oltáři Comest. 66ᵃ; mosichu přisíci, abv jemu neuškodili t. 54ᵇ; múdřější toho učiniti nedachu DalC. 47; pakli byste jej (supplikanta) spokojiti nemohli, nepomíjejte nám zprávu učiniti List. 1568 (Prasek 11); Maria nesměla k Ježíšovi přistúpiti Pass. 334; nespadni, neupadni, neuhoď se, neuřízni se Us.; dej pozor, abys nespadl, neupadl, aby ses neuhodil, neuřízl Us.
Při imperativu pozoruje se rozdíl u významu mezi slovesem dokonavým a nedokonavým: imperativ záporného slovesa dokonavého je významu varovacího pro případ jeden, právě chystaný, strojený, imperativ slovesa nedokonavého je zákaz všeobecný, platný i pro každý případ jednotlivý; na př. nehoď, nepřines, – neházej, nepřinášej!
