vzpytati na ňem JeronMus. 85ᵇ; (Herodes) jal sě na nich zbadávati, od kterého bv sě času ta hvězda byla zjevila ROl. 149ᵃ; (muž) je sě jiú (uší) měřiti DalJ. 20; – dial. vezmu, beru se, dám se činiti, na př.: už se veselnici (= svatebčané) vzali rozcházeť BartD. 1, 193 (laš.); nabrá sa íť do lesa t.; dá sa lézť na strom, dao sa pršať (= začalo), dao sa mésť, daa sa pakať tamt.; –
račiž poslúchati, pomáhati…, nerodte sě užasovati, na př.: račiž poslúchati Vít. 41ᵇ; kněže, rač nám spomáhati t. 40ᵃ; mně i vám rač dopomáhati otec t. 41ᵇ; jsouce té náděje, že (V. L.) na Vás svým časem dobrým mladým mimochodníkem zapomínati neničí List. 1568 (Prasek … 22); neroďte se užazovati EvOl. 266ᵃ; – vedle toho také: vyrozuměti ráčíte List. 1568 (Prasek 9); oslyšeti neráčíte t.; –
třeba jest vyznávati, že sprostní údové neratolestie sě aniž také dělí se bezčíslně Sal. 738; – posíláme k Vám pro toho mimochodníčka, kterého ste Nám dávati připověděl List. 1568 (Prasek … 48); – Nám s nemalým podivením jest, že se o to ujímati a na gruntech našich (se) osazovati smíš List. 1568 (Prasek 41), – ale kdyžtě se tak pánu Bohu líbilo, již to musím pánu Bohu poroučeti ŽerKat. 275; poněvadž letos tak málo vín máme, musíme na tom přestati a učiti se mezitím pomaly píjeti t. 285.
2. Sloveso nedokonavé bývá ve výraze supinovém, jdu navščěvovat bratra atp.; na př.:
když k ňemu přijide bratr navštěvovat jeho Otc. 187ᵃ; šedše umývat (t. mrtvolu) zemřelého mnicha Mariana i uzřechu, že (Marianus) jest žena t. 80ᵃ; žat chodila Manda CisMnich. Rozb. 188; někda mě má mátě posláše žat na pole Pass. 293; já poslal jsem vy žat EvZimn. Rozb. 709; jíti ležat VelJg.; vejdu k ňemu večeřat Alb. 28ᵃ; (starosta) byl vyšel zabíjat mudrcóv Pror. Dan. 2, 14; povede (vola svého) napájet Koř. Luk. 13, 15; (Zuzana) chodila do sadu procházet sě ŠtítV. 61; Sába přijide pokúšet jeho Comest. 157ᵃ; nepuojde ť Lazar máčet prstu u vodě ChelčP. 170ᵃ; nechoď … klasóv zbierat Ol. Ruth. 2, 8; tak vždy.
Srovn.: (nezdárná dcera odbývá prosícího otce:) dyž nemožete dělati, dite se do lesa věšati Pís. mor. (Bílý, Patery knihy 419), nedokonavý infin., dědic supina.
3. Sloveso nedokonavé bývá ve větách záporných proti slovesu dokonavému ve větách kladných. Negace týče se hlavně a především kvality, vytýká jen kvalitu, nikoli též dokonavost, proto volí se po záporu sloveso nedokonavé. Případy tyto náleží tedy vlastně do 1.
Doklady tomu :
aby své dcery jemu nedával, nepřistúpaj ke mne atp. (negace je bezprostředně při slovese), na př.: prosil ho (Gallikan císaře), aby své dcery
