Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba. Praha, 1929.
<<<<<519520521522523524525526527>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

také není patrno, že by tu byla předpona , není patrna ta věc, která by zde perfektivnost způsobovati měla; novotvaré sdí- zdálo se býti slovesem jednoduchým jako bdí- atp., bralo se tedy za imperfektivum jako bdí- atp.; a podle toho pojaty pak do významu imperfektivního všecky tvary, které při tomto slovese byly nebo se ještě vyvinuly : pl. 3. zdějí sě videntur (proti zdějí facient), zdá sě videtur, zdadie sě a zdají sě videntur atd.

b) Ve třídě II. jsou rovněž perfektiva, a to dílem z perfektiv, na př. seknu useknu…, dílem z imperfektiv, na př. tisknu vytisknu, bohatnu zbohatnu.

c) Ve třídě III. jsou většinou perfektiva; na př. rozuměti porozuměti, slyšěti uslyšěti atp. Imperfektiva jsou: záviděti, náviděti, záležěti, náležěti, přídržěti sě, příseděti, příležěti.

d) Ve třídě IV. jsou pravidlem perfektiva, na př.: hoditi zahoditi, skočiti vyskočiti…, chváliti pochváliti, činiti učiniti a j.

Iterativa nositi, honiti, choditi a voditi jsou ve složení s předponami perfektiva, ale též imperfektiva.

e) Ve třídě V. jsou vesměs perfektiva z durativ, na př. dělati udělati, volati zavolati atd. Z iterativ, nikoli frekventativ, jsou perfektiva, když příslušné simplex je perfektivum (jednodobé), na př.: vyházěti (:hoditi), vykácěti (:kotiti), nachytati (:chytiti), natrhati, vyběhati, vypadati, vyskákati atp. – a imperfektiva, když příslušné simplex je durativum, na př.: vynášěti (:nesu), přicházěti, vyvážěti a j. Z frekventativ jsou vesměs imperfektiva; na př.: přinášívám, přicházívám, posílávám, osekávám, prodávám atd.

f) Ve třídě VI. jsou perfektiva z durativ (denominativ). na př.: vybojovati, zamilovati …, a imperfektiva z iterativ (deverbativ), na př.: vykupovati, zapisovati a j.

Vyobcovati v Us. nč. je perfektivní. V HusE. 1, 251 je imperfektivum: tak klne a vyobcuje svatý Pavel smilníka, jenž…

Složeniny s předponami dvěma.

Sloveso samo již složené přijímá předponu druhou. Tu jsou dva případy: sloveso s předponou jednou (sloveso základní) je perfektivní, nebo imperfektivní.

a) Sloveso základní (s předponou jednou) je perfektivní. Složenina další je též perfektivní; na př.: ostanu zůstanu, naleznu vynaleznu, vyskočím povyskočím.

b) Sloveso základní je imperfektivní. Složenina další je buď perfektivní, když základ jest iterativum, na př.: utínám zutínám, sbírám sesbírám, převracím zpřevracím…, anebo imperfektivní, když základem jest iterativum ze tř. VI. nebo frekventativum, na př.: vyletuji povyletuji, povyskakuji, povynosívám atd.

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 1 měsícem a 7 dny; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).