[523]číslo strany tiskutaké není patrno, že by tu byla předpona sъ, není patrna ta věc, která by zde perfektivnost způsobovati měla; novotvaré sdí- zdálo se býti slovesem jednoduchým jako bdí- atp., bralo se tedy za imperfektivum jako bdí- atp.; a podle toho pojaty pak do významu imperfektivního všecky tvary, které při tomto slovese byly nebo se ještě vyvinuly : pl. 3. zdějí sě videntur (proti zdějí facient), zdá sě videtur, zdadie sě a zdají sě videntur atd.
b) Ve třídě II. jsou rovněž perfektiva, a to dílem z perfektiv, na př. seknu – useknu…, dílem z imperfektiv, na př. tisknu – vytisknu, bohatnu – zbohatnu.
c) Ve třídě III. jsou většinou perfektiva; na př. rozuměti – porozuměti, slyšěti – uslyšěti atp. Imperfektiva jsou: záviděti, náviděti, záležěti, náležěti, přídržěti sě, příseděti, příležěti.
d) Ve třídě IV. jsou pravidlem perfektiva, na př.: hoditi – zahoditi, skočiti – vyskočiti…, chváliti – pochváliti, činiti – učiniti a j.
Iterativa nositi, honiti, choditi a voditi jsou ve složení s předponami perfektiva, ale též imperfektiva.
e) Ve třídě V. jsou vesměs perfektiva z durativ, na př. dělati – udělati, volati – zavolati atd. Z iterativ, nikoli frekventativ, jsou perfektiva, když příslušné simplex je perfektivum (jednodobé), na př.: vyházěti (:hoditi), vykácěti (:kotiti), nachytati (:chytiti), natrhati, vyběhati, vypadati, vyskákati atp. – a imperfektiva, když příslušné simplex je durativum, na př.: vynášěti (:nesu), přicházěti, vyvážěti a j. Z frekventativ jsou vesměs imperfektiva; na př.: přinášívám, přicházívám, posílávám, osekávám, prodávám atd.
f) Ve třídě VI. jsou perfektiva z durativ (denominativ). na př.: vybojovati, zamilovati …, a imperfektiva z iterativ (deverbativ), na př.: vykupovati, zapisovati a j.
Vyobcovati v Us. nč. je perfektivní. V HusE. 1, 251 je imperfektivum: tak klne a vyobcuje svatý Pavel smilníka, jenž…
II. Složeniny s předponami dvěma.
Sloveso samo již složené přijímá předponu druhou. Tu jsou dva případy: sloveso s předponou jednou (sloveso základní) je perfektivní, nebo imperfektivní.
a) Sloveso základní (s předponou jednou) je perfektivní. Složenina další je též perfektivní; na př.: ostanu – zůstanu, naleznu – vynaleznu, vyskočím – povyskočím.
b) Sloveso základní je imperfektivní. Složenina další je buď perfektivní, když základ jest iterativum, na př.: utínám – zutínám, sbírám – sesbírám, převracím – zpřevracím…, anebo imperfektivní, když základem jest iterativum ze tř. VI. nebo frekventativum, na př.: vyletuji – povyletuji, povyskakuji, povynosívám atd.
![[523]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIV/00531.jpg){kind=link}