Význam sloves je rozdílný dále podle kolikosti (kvantity) děje; na př. v nésti a nositi je vysloven děj jakosti stejné (»nesení«), ale v nositi rozumí se téhož děje více nežli v nésti.
Význam sloves je rozdílný také podle toho, že některá znamenají děj a spolu jeho dokonání, na př. přinesu, – jiná pak jen děj, na př. nesu.
Pozn. Význam sloves podle kolikosti a spolu dokonavosti děje nazýván bývá také jeho videm.
Význam sloves je konečně rozdílný podle rodu činného nebo trpného atd., na př. nesu a jsem nesen.
2. O významu sloves podle jakosti děje poučuje slovník.
Ve skladbě náleží promluviti o významu sloves I. podle kolikosti děje, II. podle jeho dokonavosti a III. podle dějového rodu.
335. I. Význam sloves podle kolikosti děje.
1. Srovnejme vzhledem k ději slovesa kradu a ukradnu. Nalezneme, že děj je v nich jakosti stejné (»kradba«), že však je nestejný podle kolikosti:
v ukradnu je děje takořka jen za okamžik [a kolikost jeho můžeme znázorniti jedinou tečkou .], –
v kradu naproti tomu je děje téhož za netržitou chvíli delší [a kolikost jeho můžeme znázorniti čarou –].
Kolikost děje tak rozdílná, jako se jeví ve významech jakosti stejné ukradnu a kradu [. a –], nalézá se ovšem též ve slovesích jakosti různé; na př. ve slovesích seknu, padnu, hodím … je v každém děje též jen za okamžik [.], – a v nesu, volám, kupuji … je ho za chvíli delší [–].
Slovesa, která mají děje jen za okamžik, slovou jednodobá [.], na př. ukradnu, seknu, hodím…; – naproti tomu slovesa, která mají děje za chvíli delší, slovou trvací (durativa) [–], na př. kradu, nesu, kupuji…
2. Srovnejme dále kolikost děje ve slovesích seknu a sekám, – nesu a nosím … atp. Nalezneme :
že v seknu rozumí se »sek« jen jeden [.], – v sekám pak několik a takořka řada »sekův« [….]; a
že podobně v nesu rozumí se »nesení« ve chvíli jen jedné [–], – v nosím pak týchž dějů několik [– – –].
Podle toho rozeznáváme:
slovesa s dějem nenásobeným, na př. seknu [.], nesu [–]; a
slovesa s dějem násobeným, na př. sekám [….], nosím [– – –].
Slovesa s dějem násobeným nazývají se opětovací (iterativa); rozeznávají se:
opětovací z jednodobých, na př. sekám [….], a
opětovací z trvacích, na př. nosím [– – –].
