sloužiti někomu...) –, nýbrž i všelikých jiných, tedy na př. i sloves ležeti, mlčeti, býti atd.
2. Mnohá slovesa jsou původu příbuzného, na př. nesu, nosím, přinesu, přináším. Ta pak mívají ovšem i význam příbuzný, jak se to vidí v příkladech právě uvedených. Příbuznost tato záleží v tom, že vyslovují děj jakosti a podstaty stejné (»nesení«), třeba že s některými rozdíly vedlejšími.
3. Sloveso totéž vyskytuje se v podobě několikeré, t. j. jako slovesný výraz několikerý, tu jako indikativ, tu jako infinitiv, nebo jako participium, nebo perfektum atd.
4. Z výrazů těchto a) některé vyjadřují (vedle významu dějového) také grammatickou osobu dějového podmětu, b) jiné jí nevyjadřují.
a) Prvé slovou určité (finitní) a jsou to:
indikativ, na př. nesu (já), nesl jest (on), budou neseni (oni);
imperativ, na př. nes (ty), buďtež neseni (vy);
kondicionál, na př. nesl bych (já), byli byste neseni (vy).
b) Druhé slovou neurčité (infinitní) a jsou to:
infinitiv, na př. nésti, nesenu býti;
supinum, na př. spat, soudit;
participia, na př. nesa, trpě; vědom; nes, trpěv; nesl, trpěl; nesen, trpěn;
substantivum verbale, slovesné jméno podstatné, na př. nesení, trpění.
Slovesem jsou vlastně jenom výrazy jeho určité; ale ve smyslu širším berou se k němu také výrazy neurčité.
Výrazy tyto, které jsou utvořeny ze slovesa téhož, mají dějový význam v základě stejný, ale při tom přece rozdílný podle rozdílnosti druhu, kterému který výraz patří. Na př. v indikativě nesu, v inf. nésti, v part. nesa, v passivu jsem nesen, ve futuru budu nesen … je všude význam dějový »nesení«; – ale při tom je tu význam přece jiný v indikativě (nesu…), jiný v infinitivě (nésti…), jiný v participiu (nesa…), jiný v passivu (jsem nesen…) atd., a to tím, že v těchto výrazích vedle stejného základního významu »nesení« proniká a ku platnosti přichází také význam zvláštní, tu indikativní, tu infinitivní, tu participiální, tu passivní atd.
5. Z toho ze všeho vyplývá toto roztřídění výkladův o slovese: pojednati jest
A. o významu slovesa vůbec, a
B. o významu slovesných výrazů jednotlivých.
A. Význam slovesa vůbec.
334. 1. Význam sloves vůbec je dějový (v. § 333 č. 1).
Jest rozdílný podle jakosti (kvality) děje; na př. v nésti je vysloven děj jakosti jiné než v kupovati atd.
