státi VšehK. 9ᵇ; obtiežení z novu vymyšlených VšehK. 104ᵃ; pojide z lehka Otc. 403ᵇ; (Kateřina) šedši podlé niej (matky) z čila i vece Kat. v. 307; pověděti všecko z prosta(!) AlxV. 449; z ticha jemu panna vyzná Marg. 119; múdrý všěcky skutky z ticha činí Vít. 43ᵃ; buďte z ticha Us.; muví z Německa (= německy), řekl mu z Německa Nudož. 46ᵇ; (Durink) jé sě z Němec mluviti a sám svú vieru chváliti DalC. 21 (srovn. pols. z czeska mówić = mluviti polsky a při tom zadrhovati česky); k tomu z auplna nesvoluji Beck. 1, 480; ti, ješto tak z hojna píší t. 1, 360; oni tak z hodna na něho volali (hodně) Kulda 1, 91; z nenadání Us.; ty hubená smrti, vyrazila s’ na mě z nedojiepie Štít. uč. 149ᵇ; smrt někdy i posla svého (t. nemoc) před sebú nepošlíc, sama buchne z nedojiepie t. 152ᵇ; někdy jako z nedojiepie obklíčí přídúc prudká milost boží Štít. ř. 64ᵃ; uslyšě hlas z nedojiepie Brig. 20; z nedojiepie sem sě naučil ex improviso Ol. Sap. 7, 21; bude jemu smrt z nedojiepie Kruml. 344ᵃ; vyvrhl ji z nedojiepie ze všeho zbožie Otc. 476ᵇ; z nedojiepie in incertum MamA. 26ᵇ; –
jeho oděv bieše z kúdele Otc. 111ᵇ (látka); nádoba z hlíny Us.; –
děkovati, chváliti, tresktati, žalovati, upomínati, za zlé jmieti, hněvati sě, smieti sě…, trpěti, leknúti sě, styděti sě…, prositi…, slúžiti … z čeho (příčina, důvod): aby bohu z toho děkovali Otc. 43ᵃ; nechtiece děkovati z dobrých činóv Ol. Est. 16, 4; boha smy z toho pochválili Otc. 179ᵃ; aby ten … chválil jě (kněží) z toho HusPost. 21ᵇ; sám lidi hlúpé z toho tresktal Otc. 62ᵃ; že mě treskceš z zlodějstva Comest. 40ᵃ; z jednoho slova žena mužě tepieše DalJ. 11; Poleně z násilé na Čechy žalováchu t. 44; z jeho smrti ciesař Čechy vini t. 32; zlý repce ze všeho Kruml. 480ᵃ; neviete dobra svého lajúce mi z manželstva mého DalJ. 41; na ně žehráše z nehodných činuov Otc. 304ᵇ; (Jakub) túžíše na Labana z křivdy Comest. 38ᵃ; (bóh) porokuje jemu z vraždy bratrský t. 14ᵃ; když přijide bratr upomínati z těch peněz Otc. 256ᵇ; upomínati z dluhu Comest. 66ᵇ; póvod pohoní nebo upomíná z kterého práva Rožmb. 92; (učedlníci) se hněvají z toho, že … Otc. 251ᵇ; páni mu z toho za zlé počechu jmieti DalJ. 41; já sě z vašeho zahynutie budu smieti ROl. 121ᵇ; aby (markrabie) z toho obyčejě jim nejměl za zlé Otc. 464ᵇ; z toho ť jest beránek trpěl Kruml. 231ᵃ; poňevadž sem sě tak lekl z malých věcí, co bych učinil z velikých t. 439ᵇ; styď sě již z zúfalstvie t. 286ᵇ; králík prosieše jeho z toho, aby ráčil jich král býti Baw. 259; ty, jenž ze mzdy slúžíš Vít. 65ᵇ; (kněz) káza Prkošovi na Sasy jěti a z jednoho slova boj s nimi vzieti DalJ. 44 (pro jedno slovo); z jiné každé řěči musí člověk odpoviedati Kruml. 160ᵇ; (právníci), ješto od lidí z peněz mluvie a lidem z peněz, z poct … radie VšehK. 4ᵃ; ti, jenž z peněz na vojnu jezdie HusE. 1, 161; nemohúce sobú vlasti z otrapa
