b) Některá rčení:
jíti, dáti, nésti, pojieti, jmieti za muž, smluviti za koho: (Kateřina) nerodi) za muž jíti Kat. v. 140; já nikdy nepójdu za muž t. v. 355); že je … za muž šla Rožmb. 122; jdi za muž ŠtítMus. 5ᵇ; (vdova) nechtěla za muž jíti t. 13ᵇ; té (vdově) svatý Pavel neveli za muž (t. jíti) Štít. uč. 50ᵃ; (vdovy) jdúc za druhé muže bývají v hoři t. 49ᵃ; chodil k dceři mé sedlák a chtěl, aby za ň šla Kulda 1, 192; potom za vás půjdu (praví dívka myslivci) t. 1, 41; ísť za muž Hatt. slc. 71; ta již za muž dána bieše Otc. 403ᵃ; (sestra) nenie vdána za muž non est nupta viro Ol. Lev. 21, 3; dřéve než sem za muž nesena Rožmb. 122; Libušě jej (Přemysla) za muž pojě DalC. 7; by dievka toho za muž měla, kterému by sama chtěla t. 14; jměl syna, za toho smluvil dceru krále uherského Otc. 452ᵇ; –
abv držě za pluh vzpět neohlédal Otc. 292ᵇ; okován za nohy t. 424ᵃ; druzí (rytíři, mučení) za rucě, za nozě nuzně visiechu na sucě PassKlem. 106ᵇ; Jakub nechodil za pasy s andělem Comest. 41ᵃ; muž za pasy s ním chodieše t.; půjdem spolu za pasy Kulda 1, 60; odtud zápas, zápasiti(?); vola za rohy, člověka za jazyk lapají Přísl.; –
neroďte za to státi, abyšte mě utěšili nolite incumbere Pror. Ol. Isa. 22, 4; že Pilát za Kristovo vysvobozenie stál Kruml. 51ᵃ; jsem za to, aby se stalo tak (slc.?); jiněch myšlenie přieliš za to, bych vzvěděl, kako bojovala Margareta Marg. 31; –
přimluviti sě, volati, modliti sě, došli učiniti, zaplatiti, prositi … za koho (= místo koho, ve prospěch koho): kniežata sě za ni přimluvichu DalJ. 39; přimluviti se, přimlouvati se za koho Us. nč.; volal jest Samuel za židy k hospodinu Ol. 1. Reg. 7, 9; za své vražedlníky modlil si sě Modl. 10ᵃ; kterak bych za ně učinil dosti t. 40ᵃ; veždy jsem náději měla, za by kto za ň (za Ježíše) usiloval Vít. 51ᵃ; trpěti za koho Us.; umříti za koho Us.; (ty) si svú duši položil za své stádo Modl. 30ᵇ; on dobřě móže zaplatiti za mě t. 19ᵃ; za ň snažně boha prosili DalJ. 37; Styr za knězě u boj sliúbi vníti t. 18; –
kámen hlavě za podušku kladiechu t. 37 (= místo podušky, jako podušku); že jí dachu něco peněz za věno Otc. 484ᵃ; (ciesař) to da za věno zěti svému DalJ. 42; ten Zličsko vzal za svój diel t. 22; jiejžto (dceři císařově) jeden žid za veliký dar dva řetězě, v nichžto vězal sv. Petr, dal Pass. 395; rač mi to za dar dáti Kruml. 430ᵃ; za dar buď tvój život tobě Baw. 46; to kniežata česká za právo vzěchu DalJ. 42; –
chleba sobě kúpě za to Otc. 2ᵇ (= výměnou); koupiti něco za peníze Us.; dá ty knihy přievozníku za přievoz Otc. 440ᵇ; aby mi dali za zámutek pomoc, za zradu radu Modl. 58ᵃ; za svú vinu (Boleslav) Strachkvasa, syna svého, mnichem učini DalJ. 31; –
