vyjadřuje se akkusativem s v (stč.) nebo genitivem s do (v. § 325 č. 3 a a § 297 č. 2 c). Na př.:
z té (hory) voda tečíše Otc. 34ᵃ; vycházie řěka z břěhuov t. 23ᵇ; (Čech) vvbra sě z země DalJ. 2; otka vypusti z sebe pět pramenóv t. 5; kněz Jutku z kláštera vyvede t. 42; potoci (krve) z tvé přěsvaté hlavy chrčie Modl. 54ᵇ; jakož jsi z panny narozený t. 51ᵃ.
Z významu tohoto (místního) vyvinuly se přenesením další jiné.
4. Některá rčení:
zv vna bieše mřežování extrinsecus Ol. 2. Par. 4, 3; –
aby tvuoj obličej jemu byl z paměti Otc. 214ᵇ; zhynul z jeho vidění ex oculis mirantis evanuit Otc. 405ᵇ; já ze zlého v horšie jsem upadl Modl. 42ᵇ; tak nás z věčné smrti vykúpil t. 67ᵃ; smieš ty se mnú z písma mluviti HusPost. 45ᵃ; z toho vědomo jest t. 15ᵃ: z toho vidíme, z toho vysvítá Us.; –
jenž (diábel) tu hospodu (duši) ze všeho dobrého poplení… i učiní pust ten duom ze všeho dobrého Kruml. 181ᵃ; sama jsi sě z vnitřnie ozdoby oblúpila t. 266ᵃ; –
jeden ze všěch (celek, z něhož se část vyjímá): jednomu z svých příbuzných Otc. 7ᵃ; ijeden by z mužóv nezbyl DalJ. 10; ze všěch ujide jediný Straba t. 20; ze sta jeden sě nevrátil AlxV. 512; lepší z jiných, najlepší ze všěch (při kompar. a superl., srov. 190 č. 2 a § 191 č. 2); –
Odolen z Chyš, žena z Stodor … (původ): Odolen z Chyš nalezl jim byl brod DalJ. 47; to jest byla žena Bořivojova a hraběnka ze Pšova DalJ. 25; (kněz) káza Prkošovi z Běliny na Sasy jěti t. 44; z Aldemberka hrabie mladý t. 39; ten pojě ženu z Stodor t. 35; vsta Leva, jeden z Vlastislavova roda t. 22; které jest z druhého: smysl-li z písma, čili písmo ze smysla Otc. 49ᵃ; dachu z mála vojsku býti DalJ. 8; to na ň z úřadu jeho slušie VšehK. 52ᵃ; z práva každý musí, připraven jsa právem, k súdu státi t. 60ᵇ; ješťe se každému milost má z práva učiniti t. 264ᵃ; –
vzdech ze všeho srdcě ex intimo corde Otc. 9ᵇ (způsob, míra); boha milovati ze všé duše t. 372ᵇ; ješto ť jest hospodin pójčil z své šťedrosti t. 16ᵇ; ty sluhy (kterým bylo uloženo bičovati Kateřinu) jejie těla měkkosti nelitováchu, v tu žádúcí kóži práchu ze všeho ramene, jakž atd. Kat. v. 2296; oba společníci z jedné vuole mají se propustiti VšehK. 175ᵃ (jednomyslně); z úmysla nemá toho činiti žádný t. 26ᵃ, odtud zúmyslný; (póvod a pohnaný) poklid mezi sebú ze spolka činie t. 22ᵇ; že se z kořen třesíše ta peleš Otc. 8ᵃ; králová mu řeči z kořen povědě Kat. v. 434; z nedomnění upatři, ano na ň klopocí koni Otc. 418ᵃ; znají tě ze jmene novi te ex nomine Ol. Ex. 33, 12; Maria, slavná ze jmene Vít. 83ᵃ; jenž ze jmene byl věhlasný AlxV. 1; co má v listu ze jmena
