okolo sochy chodieše DalH. 40; sbeř okolo sebe bratřie viece Hrad. 7ᵇ; již sě mýčete okolo země i okolo mořě Krist. 83ᵃ; zeď okolo domu Ol. Ez. 40, 5; hrad zdi okolo sebe tvrdé jmějieše DalJ. 38; psi okolo sv. Petra veliký pohrom učinichu Pass. 296; kněžie okolo jeho stojiechu DalC. 32; když okolo sebe všady zřieše DalJ. 38; když okolo rovu stáchu Vít. 41ᵃ; okole té studnice Křiž. 293; připlaul k místu okolo Benátek Har. Jg. (= v okolí Benátek); –
Spytihněv okolo sv. Juřie hradili jmieše DalJ. 45; na ten den s. Jiřie nebo s. Havla a okolo těch rokuov (lhůt) dvě neděli napřed nebo dvě neděli potom VšehK. 249ᵇ; okolo vánoc Vel. Jg.; bylo okolo poledne, okolo Nového roku … Us.; –
maje s sebau okolo sta koní Vel. Jg.; okolo dvou set, okolo tisíce … Us.; –
abyšte okolo toho takovou práci a nevoli měli Br. Jg. (= pro to).
4. Vókol. Na př.: kázal všem vuokol sebe státi NRada 36.)
302. Konec.
1. Ustrnulý akkusativ sing. substantiva konec klesl v adverbium; na př.:
konec mostu Jg. = u konce, na konci mostu; jiti konec světa, konec lesa Us.
2. Akkusativ tento klesá dále až v předložku s genitivem; ale tu často zůstává i význam reální v paměti a tedy je adverbiem Na př.:
peklo konec světa jest stvořeno Vít. 12ᵇ (= na konci světa); měsiec … jakž konec kola (t. nebeského) bude, tudy všeho světla zbude t. 10ᵇ (= na konci kola); klášter křižovničí konec mosta kázal špižovati Pulk. 148ᵃ; dóm na Malé straně konec mosta Let. 72; u Matky božie konec mosta t. 67; zed zevnitřnie konec huory byla postavena Comest. 154ᵃ; propálenie činíme na kostrci konec chřbetnice Rhas. 184; je to konec lesa (= na konci lesa) SborHoř. 85; konec té vsi a stodoly jsme se zastavili BartRuk.² 49.
303. Kraj.
1. Místo z krajě světa, do krajě města atp. vyvinulo se attrakcí z kraj světa, do kraj města atp.; na př.: králová z kraj světa přišla BrigF. 76; bude panovati … až do kraj světa ad terminos terrae ŽKlem. 71, 8; byl jest slovúten až do kraj světa ad novissimum terrae Ol. 1. Mach. 3, 9; až do kraj miesta ad terminos loci Pror. Isa. 5, 8, Pernšt. tamt.
