Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba. Praha, 1929.
<<<<<417418419420421422423424425>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

súdem nesúdil tebe ŠtítV. 26, kterým súzením budete súditi HusE. 3, 246; svěť světlem svým t. 3, 32; bude trestán trestáním nejukrutnějším t. 1, 457; (bůh) vidí to vždy viděním svým jednostajným, kdy co má býti, kdy jest a kdy mine ŠtítBud. 58; tiem volením volí člověk boha HusE. 1, 462; tiem znáním ovcě neznají Krista t. 2, 176; jenž sě zpoviedá zpovědí kakús naučenú ŠtítMus. 162ᵃ; žádaj každému dobrého žádostí plnú Štít. uč. 98ᵃ, aby zlú žádostí zbožie nežádal HusE. 1, 281; závistník neumie jiného, jen svého zavrženie žalostiti žalostí, ješto smrt činí ŠtítMus. 74ᵇ; buoh (je) život jejie (duše), jímž živa bude ŠtítBud. 108, (spravedlivý) životem bude živ a neumře HusE. 1, 33.

Záliba ve »figuře etymologické« (Bartoš) a náklonnost k ní vede k instrumentálům novotvarým; na př.: seď seďmem, leží ležmem (o těžce nemocném), rana pálí palmem, ščípe sčipmem, léje lejmem (prší velice), ryčeo ryčmem na hůru, valmem se valí, křičí křikmem, bytem tam by (stále) BartD. 1, 183.

b) pro instrumentál souznačný: duše měla deset let hořeti ohňem Štít. uč. 152ᵃ, by (nebe plamenné) hořelo ohňem ŠtítV. 107, keř ohňem hořieše Pass. 284 (Bartoš); Ježíš křiče velikým hlasem vypustil jest duch HusE. 1, 249; (krajina sodomská) stojí kúřéc dýmem ŠtítV. 139; (vznešení) kakým pádem letie s takového dustojenstvie v kakú propast Štít. uč. 78ᵇ; (ti) mluvie odpolu pohanskými řečmi HusE. 1, 133, abyšte uměli mluviti lidem pořádnú řečí Štít. uč. 78ᵃ; němé hovádko člověčím hlasem mluvilo HusE. 1, 42; když jest řekl hlasem velikým t. 1, 30; vysokým hlasem volati Hrad. 81ᵃ, (zlí) velikým hlasem budú volati Štít. uč. 111ᵃ; proste boha plnú žádostí t. 26ᵇ; kdež nenávist stolcem sedí Vit. 71ᵇ.

Instrumental bývá chybně v překladech za lat. ablativus absolutus. Na př.: někteří skrze póhonu vizami zdviženie ze škod jsúce pohnáni ty summy hned sú pohnaným kladli, aby jich zase o svú při vizú jim zdviženú poháněti mohli ut eos iterum visā sublatā accusare possent VšehK. 290ᵇ.

Někdy bývá příslušný výraz ne cele v instr.; na př.: aby umy, tě pomáhajícím, opravil Kar. 81; jižto (múdrost) Šalomún, tě zjevujícím, přijal s nebes t. 82; aby královna, tě nadchnúcím, což tobě líbo jest…, skonala te inspirante t. 100.

Za instrumentál prostý bývá často pád předložkový, zvláště v usu kleslém s + instr., a to za instr. prostý nástroje, prostředku, látky a snad i jiný. Na př.: chlubiti se s něčím Us. vulg., pohrdati s něčím t.; desetkrát lépe slovem než z písmem všecko povídati HolŠternb. 160; hřebík, z kterým pravá ruka (Kristova) přibita byla t. 140; Bůh rač naplniti srdce z svou milostí t. 136.

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 10 měsíci a 28 dny; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).