súdem nesúdil tebe ŠtítV. 26, kterým súzením budete súditi HusE. 3, 246; svěť světlem svým t. 3, 32; bude trestán trestáním nejukrutnějším t. 1, 457; (bůh) vidí to vždy viděním svým jednostajným, kdy co má býti, kdy jest a kdy mine ŠtítBud. 58; tiem volením volí člověk boha HusE. 1, 462; tiem znáním ovcě neznají Krista t. 2, 176; jenž sě zpoviedá zpovědí kakús naučenú ŠtítMus. 162ᵃ; žádaj každému dobrého žádostí plnú Štít. uč. 98ᵃ, aby zlú žádostí zbožie nežádal HusE. 1, 281; závistník neumie jiného, jen svého zavrženie žalostiti tú žalostí, ješto smrt činí ŠtítMus. 74ᵇ; buoh (je) život jejie (duše), jímž živa bude ŠtítBud. 108, (spravedlivý) životem bude živ a neumře HusE. 1, 33.
Záliba ve »figuře etymologické« (Bartoš) a náklonnost k ní vede k instrumentálům novotvarým; na př.: seď seďmem, leží ležmem (o těžce nemocném), rana pálí palmem, ščípe sčipmem, léje lejmem (prší velice), ryčeo ryčmem na hůru, valmem se valí, křičí křikmem, bytem tam by (stále) BartD. 1, 183.
b) pro instrumentál souznačný: duše měla deset let hořeti ohňem Štít. uč. 152ᵃ, by (nebe plamenné) hořelo ohňem ŠtítV. 107, keř ohňem hořieše Pass. 284 (Bartoš); Ježíš křiče velikým hlasem vypustil jest duch HusE. 1, 249; (krajina sodomská) stojí kúřéc sě dýmem ŠtítV. 139; (vznešení) kakým pádem letie s takového dustojenstvie v kakú propast Štít. uč. 78ᵇ; (ti) mluvie odpolu pohanskými řečmi HusE. 1, 133, abyšte uměli mluviti lidem pořádnú řečí Štít. uč. 78ᵃ; němé hovádko člověčím hlasem mluvilo HusE. 1, 42; když jest řekl hlasem velikým t. 1, 30; vysokým hlasem volati Hrad. 81ᵃ, (zlí) velikým hlasem budú volati Štít. uč. 111ᵃ; proste boha plnú žádostí t. 26ᵇ; kdež nenávist stolcem sedí Vit. 71ᵇ.
288. 1. Instrumental bývá chybně v překladech za lat. ablativus absolutus. Na př.: někteří skrze póhonu vizami zdviženie ze škod jsúce pohnáni ty summy hned sú pohnaným kladli, aby jich zase o svú při vizú jim zdviženú poháněti mohli ut eos iterum visā sublatā accusare possent VšehK. 290ᵇ.
Někdy bývá příslušný výraz ne cele v instr.; na př.: aby umy, tě pomáhajícím, opravil Kar. 81; jižto (múdrost) Šalomún, tě zjevujícím, přijal s nebes t. 82; aby královna, tě nadchnúcím, což tobě líbo jest…, skonala te inspirante t. 100.
2. Za instrumentál prostý bývá často pád předložkový, zvláště v usu kleslém s + instr., a to za instr. prostý nástroje, prostředku, látky a snad i jiný. Na př.: chlubiti se s něčím Us. vulg., pohrdati s něčím t.; desetkrát lépe slovem než z písmem všecko povídati HolŠternb. 160; hřebík, z kterým pravá ruka (Kristova) přibita byla t. 140; Bůh rač naplniti srdce z svou milostí t. 136.
