bohatější postavú Baw. 107; nebyv nivčem mysliú křivú AlxBM. 8, 40, ty nebývaj myslí takú NRada 1741; těm, již sú pravým srdcem čistým Hrad. 48ᵃ; (sv. Prokop) byl jest člověk urozením vysokým, u plecí i v těle stavem širokým t. 23ᵃ, Bohdala, urozením Sasicě, příslovím dobrým Pulk. 34ᵇ; (Přemysl) hrdinským životem bieše DalC. 89; buď se mnú dobrú volí Marg. 159, buď se mnú (dobrú) volí KatBrn. 393; Liberius ciesař … múdrého vtipa byl i krásnými výmluvami GestaKl. 41.
b) Při slovesích jiných. Na př.: on leží zbitú hlavú AlxV. 1572, (dva zrádci) postavú smutného lícě ležeta přěd vozem nicě AlxBM. 1, 35, lehneš uprostřed Dunaja suchýma nohama Suš. 703, osel padl a otevřenýma očima ležel, jako by mrtvý byl Har. (Bartoš); ani sě k tomu přikloní (vůle), co se líbí bohu, ale vždy z boku jde proti bohu tvrdú šíjí ŠtítPař. 50ᵇ, (králová) jide proti ňemu smutnú postavú Trist. 157, mohl suchú nohú až do galeje jíti Lobk. 11ᵃ, až do města suchou nohou choditi se mohlo Har. (Bartoš); všichni veselou tváří táhnouce u Turka se položili Háj. (t.); (řeka Mohan) vodú teče hlubokú Pil. a; my stáli bosýma nohama Har. (Bartoš); spatřovali jsme Turky nohama křížem složenýma sedící t.; dcera spatýma rukama k nohou otce svého padla (O velikém protivenství církve 1750) Bartoš; Kalchas svou dceř veselau tváří přivítal Troj. (Bartoš); král posměšným obličejem odpoví Troj. (t.); tu vece Tristram velmi hněvivú myslí Trist. 82; žák skroušeným srdcem to vyslyšel Pass. 618 (Bartoš); kdež potok hi řeka plove meny dosti slovutnými Pil. a; zajíc spí otevřenýma očima Us.; Čechové pomíjejí ta hanění ušima zavřenýma Pal. 4, 2, 198; šé sem hoú havú BartD. 1, 183 (slov.); děti jedným otcom, ale inú matkú t. (uh.).
Instrumentál vlastnosti střídá se s gen. vlastnosti; srov. § 260 č. 1. V jazyku novém jsou ho jen příklady některé.
286. Instrumentál praedikativní (doplňkový).
1. Instrumentálem bývá vyjádřen doplněk, který se táhne někdy ku podmětu, vyslovenému nominativem, někdy ku předmětu vyslovenému akkusativem. Na př.: kůň jest jednou hříbětem, člověk dvakrát dítětem ČMudr. 308 (kůň_hříbětem, člověk_dítětem); – bych (já) slul vaším králem AlxB. 1, 10 (já_vaším králem); – (bratřie) volichu opatem knězě Vitošě Hrad. 23ᵇ (Vitošě_opatem); – já tě vévodú i kniežetem učiním Otc. 127ᵇ (tě_vévodú i kniežetem).
Vazba tato bývá zvláště při slovesích:
býti. Na př.: Abel jinoší bieše ML. 42ᵇ, Heliáš jinoší bieše t.; nebrzo kto bude trhovcem, by nebyl lichevníkem HusE. 1, 219; budeš na věky králem slavným t. 1, 83; Kristus jest bohem pravým i člověkem t. 1, 7; dal jest jim moc syny božími býti t. 1, 10; buď pilen, aby byl synem božím, bratrem Kristovým t. 1, 39; aby (člověk) byl vrátným duše své
