Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba. Praha, 1929.
<<<<<412413414416417418419420>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

se nenarodil mudrcem ČMudr. 216; že se jest urodil holoplíštětem nestatečným ŠtítV. 85; žádného jest jeho máti pánem aneb ciesařem aneb králem neurodila ihned Štít. uč. 84ᵃ; ustavil, aby kraloval Antiochus jeho syn, jakožto choval mládečkem Lit. 1. Mach. 6, 17; mládenec, že křesťanem vychován jest a také křesťanem umříti chce, odpověděl Mitr. 86 (Bartoš 17); –

siesti, seděti, usaditi. Na př.: když chce řemeslník mistrem siesti Pr. pr. 254; když kto sedí purgrabí na ciziem hradě Rožmb. 29; ač (holomek = neženatec) na jednom sboží sedí hospodářem Rožmb. 51; Telemachus byl usazen králem Troj. (Bartoš 21); –

státi se, ostati, -staviti, -stanoviti, stavěti, -stavovati. Na př.: ať kamení toto chlebem se stane Mat. 47 (Bartoš); státi se něčím (někým) Us.; jedny (panny) chtie ostati pannami Štít. uč. 36ᵃ; kamenie ostalo kamením t. 73ᵇ; že jest boha počala a děvkú ostala Hrad. 63ᵇ; že sem slíbila vdovú ostati OtcA. 479ᵇ; já sem ostal dědicem té dědiny t. 391ᵃ; ostav vítězem Ol. Num. 21, 1; kdo pravdu zastává, vítězem ostává ČMudr. 63; ostaviv knězem Vratislava, bratra svého Dal. 25; mieně jej (Dobeš syna) hospodářem po sobě ostaviti ŠtítMus. 27ᵇ; mě dědicem nade vším zbožím chtiechu ostaviti OtcA. 391ᵃ; toho, jehož náměstkem chtieše po sobě ostaviti t. 351ᵇ; kto mě ustavil súdcí aneb děličem nad vámi HusE. 1, 405; kněz z země (bavorské) dřéve nevynide, aż všiu zemi popelem postavi DalC. 89; postaví tě pán bóh tvój hlavú a ne ocasem HusE. 1, 55; koho podkomořím ustanoví Tovač. (Bartoš 21); svátý Pavel řekl k Timoteovi, biskupem jej ustavuje ŠtítMus. 41ᵃ; – král Václav stavěl se rozhněvaným Pal. 3, 1, 206; (ty) stavěls’ boha svědkem Štít. uč. 59ᵇ; –

jmieti, jieti. Na př.: kanovníci ho rádi biskupem jmiechu DalJ. 49; mieti v srdci boha hostí HusE. 2, 209 (hostí = fem.?); (Jidáš) máteř pojme sobě ženú Jid.; kteréhož (muže) jim (vdova svým dětem) otčimem pojme Štít. uč. 49ᵃ; ač j’ho králem přijmú AlxH. 6, 34; kanovníci biskupem ho rádi přijěchu Dal. 49; ješto (králová) j’ho (Jidáše) bě synem vzala JidDrk. 79; vzal od ňeho cti a darem kóň Půh. 1, 127; jesti hodna, aby Krista hostí přijala HusE. 2, 6; –

viděti, zdáti sě. Na př.: sově soumrak svítáním a tma noční polednem se zdá Kom. (Bartoš 17); – pravý pokorný nechce býti viděn pokorným Štít. uč. 130ᵃ. –

jěviti, ukazovati. Na př.: Kristus se zjevil člověkem i bohem pravým Kat. 48; vítěz smrti ukázal se novým člověkem HusE. 2, 138; ktož dřieve otpoviedá nedoslvšě, bláznem sě ukazuje Ol. Prov. 18, 13; – král ukázal se neschopným ku vládě Pal. 4, 2, 14; (císař) ukazoval se citlivým a téměř uraženým t. 4, 2, 57; –

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 8 měsíci a 3 dny; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).