Štít. uč. 40ᵃ; by byla čista tělem i duchem t. 48ᵃ; někteří jsú nám přívuzni rodem t. 26ᵃ; buďte věrni srdcem, ústy i skutkem t. 64ᵇ; vdova, mláda letmi t. 50ᵃ; nebť jsem tichý a pokorný srdcem ŠtítV. 230; duše na věky jím sbožna bude a bohata t. 164; blahoslaveni chudí duchem t. 216.
Sem hledí také výraz svým životem, svými životy = persönlich: král svým životem chtě sě zdvihnúti Pulk. 103ᵃ, král svým životem přišel na pomoc t. 117ᵃ, král český svým životem pomoc slíbil dáti t. 116ᵃ, rád bych, by (vy) zaprosili jednu mši zádušní, jsúc u nie životy svými ŠtítJHrad. (ŠtítE. 312). Srov. § 195 č. 2. A dále výraz svú osubú = persönlich: aby každý zemanú osobú svú na roky přijel List slezsk. 1499, Perw. Otč. 43.
Za instrumentál bývají vazby jiné: neboj sě umřieti na těle HusE. 1, 43, bóh povýšil člověka nad hovado, neb jest věčný na těle i na duši t. 1, 35; co v tom meškámy svD. 59, v téjto mě prosbě nemeškaj Hrad. 4ᵃ.
3. Instrumentál měrový bývá nejčastěji ve rčeních komparativních a vyslovuje, jakou měrou (= o kolik …) vyniká A nad B. Komparativ jest ve větě buď výslovně, buď aspoň podle smyslu obsažen.
Na př.: což viece desieti hřiven jedniem grošem Rožmb. 191, bv asa koblížkem nesnědl viece Štít. ř. 118ᵇ, čím – tiem atp., v. § 190 č. 3 a.
Sem patří původem svým příslovce málem, mnohem, velím; srov. § 190 č. 3 a.
Jiné příklady: král nebeský sv. Martě rokem napřed skončenie zjevil, Pass. 605 (Bartoš); (on) jeho zhoniti nemuožieše, neb před nimi třmi noclehy napřed bieše Let. 490 (t.); (strana válečná) má druzie straně tým dnem napřed dáti věděti ListJHrad. 1388; ktož by mienil druhu uškoditi válkou, týdnem napřěd druhému má odpovědět t.; počet apoštolský sě jedniem umenšil Pass. 231 (Bartoš); kolika stupněmi jest slunce od nás vzdáleno Ant. 2, 304 (t.).
284. Instrumentál příčiny.
Instrumentál ten znamenává důvod (ve větě kladné) a překážku (ve větě záporné).
Na př.: až sě (paní) hořem všě třěsieše Hrad. 141ᵇ, (pústenník) strachem vešken sě třěsieše Pass. 341, ciesař hněvy sě vešken potřese Kat. 78; div že sě hořem nevsteče Hrad. 144ᵃ, sedlák se chce hořem vztéci Podk. v. 271; bezmál hořem neusvade Hrad. 102ᵃ, (bohatec) div že hořem neusvěde t. 144ᵇ; hořem sám nečujiu sebe Mast. 280; proto ty lkáš chudobú t. 366; biskup hněvy rozedřě na sobě rúcho Hrad. 83ᵃ; Adam vymlúval sě Evú, Eva hadem HusE. 1, 228, mnohými chytrostmi kněžie sě vymlúvají t. 1, 396, vymlauval se zlau cestau ŽerZáp. (Bartoš 59); čím to jest Us.; čím to přišlo, nevím Žer. (Bartoš 68); prstýnek se počal mrazem pukati Suš.
