umniti Hrad. 37ᵃ, zlého přičínieš ke zlému ŠtítBud. 205, přičínějě (part.) k tomu červené masti Chir. 323ᵃ; (had) hlavu schraňuje a těla nasazuje na ránu Alb. 30ᵇ, nasaditi druhého (lícě) Koř. Mat. 5, 39; dievky tu koňóv podpěchu DalC. 13; zdali ť prodlí zdravie tvého Hrad. 144ᵃ, to vše v jeho moci jest, prodliti toho i vzieti NRada 131; sv. Alexius svého statka sobě na stravu vzav k moři sě bral Pass. 323, vzemše popela z komína stašta před Faraonem Ol. Ex. 9, 10.
ε) při slovesích nesložených. Na př.: čili jiesti budu masa býkového ŽKlem. 49, 13; kázachu jemu octa s žlučí dáti Hrad. 91ᵇ, králi, daj své, komu chceš, lhuoty DalC. 49; ktož těch koláčiev kúpí Hrad. 137ᵃ, koupila jim jarmarku SborHoř. 85 a Us.
ζ) ve větách bezpodmětých, při slovesích přibývání, ubýváni, nedostatku a při slovesích existenciálních a subjektivních: přibývá dne Us.; co tebe ubylo na dobrých skutciech Kruml. 133ᵃ; v ňemž sě ničse nedostává, ale všeho mu zóstává Kat. 116; jedno pláčě jiej (Marii) zbýváše Hrad. 31ᵇ; jehožto (řemesla) nemóž bez hřiechu býti Kruml. 174ᵇ, tohož veselé dotud by, jeliž všecka ta noc sjide AlxB. 5, 38, to právo má stáli, doniž v Rychnově řemesla súkenničieho (t. bude) Rychn., bylo dvoch sester BartD. 1, 181, ešče je nás tolik t., je toho (ovoce) sám červ t. 2, 286, je ho sama kuže a kosť t., je ho sama čertovina t., až nás tu nebude Us., néní tam žádného doma BartD. 1, 181, ujel pryč, když mne doma nebylo BartRuk. 10; přěsta třasa ŽWittb. 105, 30; doniž mu ruky stávalo jeho Ol. 2. Reg. 23, 10, stane-li jich (dědicův = budou-li kteří) VšehK. 211ᵃ, dokudž stává které krávy NRada 1266; teho stromu tam už nestójí BartD. 1, 181; a dyby u nich jediného obrázku viséło na stěně t. (val.)
257. Genitiv odlukový.
Genitiv odlukový má význam, který původně náležel ablativu a který ve slovanštině byl na genitiv přenesen. Vyskýtá se při významu odloučení, odlučování, oddalování…, jenž jest dílem při slovesích, dílem při jménech.
1. Genitiv odlukový při slovesích. A to:
při slovesích, složených i nesložených, znamenajících odluku pohybem subjektivním, jako běžeti, jíti, jěti, padnúti… Na př.: té cti svatý Alexi běhajě vstav odtad zajide do města ſugiens Pass. 324, této chvály neběhajmy svým bližním pro dobrý příklad Štít. uč. 55ᵇ, i zdejšie cti neběhaj, užívaj jie ku potřebě ŠtítMus. 45ᵃ, což uslyšíš, ješto jest k vieřě přiklonito, toho neběhaj Tkadl. 30ᵇ, slova lživého spravedlivý běhá detestabitur Ol. Prov. 13, 5 (překlad volný), světské chvály běháše Pass. 163, jenž statečné rady běhá Baw. 61; zdravé rady běžie ptáci t. 60; já sem jeho (pána) poběhl Kruml. 370ᵃ; ande jʼho (krále) každý pobiehá AlxBM.
