Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba. Praha, 1929.
<<<<<336337338339340341342343344>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

d) výrazem příslovečným významu měrového; na př.: drahně dní Mill. 5ᵇ, drahnie dnuov Pražsk. Gen. 26, 8, horník, kehdyžto peněz drahně jmá… Hrad. 134ᵃ, drahně bratří vyslachu OtcB. 51ᵃ, Otc. 178ᵇ, uzřěv jich (milovnic) drahně v jednom městě Kruml. 403ᵃ, ač sem tu drahně statku svého přiložil KolB. 107ᵇ (1498), (Jerobaal) měl drahně žen plures uxores Pražsk. Súdc. 8, 30. nč. máme drahně dobytka Us.; bůh (k pokání) času dal dosti Alb. 99ᵇ, Margareta sobě dosti let mějieše DalC. 91, nč. je dosti času; nč. máme hojně obilí Us.; na voze je místa pro čtyři lidi Us.; (koupiti, prodati, dáti…) za krejcar sirek, za šest kr. mouky, másla, cukru… Us.

Díl vyjádřen není. Tu pak buď dal by se díl vyjádřiti příslušným výrazem domyšleným, na př.: sv. Alexius svého statku sobě na stravu vzav k moři se bral Pass. 323 (t. j. něco svého statku, část statku…), – buď rozumí se ze souvislosti, že to, co se praví, platí jen o dílu vyjádřeného celku, na př.: uprodati tvého dědictvie VšehK. 210ᵃ.

To bývá:

a) při pojmech plnosti. Na př.: (horník) musí ť vždy býti pln vína Hrad. 134ᵃ; pilny ulicě radosci AlxB. 5, 35; by mi dal váš pán Balach pln dóm zlata Alb. 23ᵃ; rucě vaši jsta plně krve t. 61ᵇ; oblíčěj tvój pln jest milosti t. 35ᵇ; kázal svátého Jiřie v kolo plno ostrých nožiev vsaditi Pass. 227; pytlík měl vždy peněz pln Mand. 48ᵇ; (Maria) jest v plně byla plna milosti OpMus. 50ᵃ; milosrdie božieho plna jest země ŽKlem. 118, 64; tiem jsmy milosti pilnějše Kruml. 314ᵇ; tiem oněch věcí plnějši bude (duše) Štít. ř. 186ᵇ; v něm jest plnost chvály jeho Štít. ř. 217ᵃ; vzechu odtud odpušťenie, majíc plnost všeho chtěnie Baw. 145ᵃ; jest v ní (studnici) plnost všech dobrých věcí ChelčP. 73ᵇ; kabát je bílej prachu BartD. 2, 286 (záp.-mor.; bělost = plnost); –

b) při slovesíh složených s na- a znamenajících nějaké plnění. Tu rozeznávejme α) rčení, že nějaký předmět jest naplněn, nabit, nasut… čeho (= čím): nakrmiti koho čeho, a β) rčení, že nějaká plnost, hojnost předmětův je zastižena dějem na-: napéci čeho.

Doklady tomu.

K α) nakrmiti koho čeho. Na př.: nakirmíš nás chleba ŽWittb. 76, 6, medu nakirmil jě t. 80, 17, nakrmil ho jest chleba života věčného Kladr. Sir. 15, 3; napojil si ny vína potasti ŽWittb. 59, 5, napojiu šípy mé kirve t. Deut. 42, mú mysl napoj tvé krve Kruml. 271ᵇ, (panna) stála u velikém náboženství, jsúc napojena božské sladkosti Vít. 106ᵃ, napoj všěcky žiezné… pitie tvé drahé milosti Rúd. 41ᵇ; všeliký, jenž sě napie této vody Krist. 52ᵇ; rači ny své kirmě nasytiti Kunh. 149ᵇ, nasyceni sú synóv saturati ŽKlem. 16, 14, chudé jeho nasyciu chlebóv t. 131, 15. aby břicho nasytil těch otrubóv Krist. 66ᵃ, nasyceni budete chleba Lit.

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 8 měsíci a 10 dny; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).