při slovesích zbýti, zbaviti a pod. Na př.: ktož chce škody zbýti DalC. 8, aby (dievky) své tlustosti zbyly t. 9, dá jʼmu živótka zbýti Hrad. 98ᵃ; všeho bludu pozbude Hrad. 44ᵃ; – tebe bych všie cti zbavil Mast. 425, země všeho dobrého zbavena AlxV. 167; – (jsa) své čsti oplaňen AlxŠ. 3, 13; – Noe dezfftiow vyprošťen Comest. 64ᵇ;
při slovesích krýti sě, tajiti… Na př.: ktož zle činí, kryje se světla Štít. uč. 49ᵇ, mnohokrát lidé světí kryjí sě štěstie nestálého ŠtítBud. 152, kto sě kryje szořivých lidí Alb. 29ᵇ, žena helmbrechtná… často své vlastnie čeledi krýti se mosí Štít. uč. 54ᵇ, (sv. Prokop) sě lidské chvály kryjieše Hrad. 17ᵃ, (Jakub) bratra sě kryjě utiekal cum fugeret fratrem Ol. Gen. 35, 7, kryje sě našich cěst t. Sap. 2, 16, tvého obličejě budu sě krýti Mus. Gen. 35, 7; chtěje morové rány ukryti se MudrC. 56ᵃ; Theodora jich sě pokryla Pass. 606, (bůh) také hřiešnicě nepokryl sě Hrad. 48ᵇ, ež jsú jeho (boží) vuoli plnili bludnéj viery sě pokryvše Kat. 114; svých sě lidí nepokrývaj AlxV. 261; zde sě těchto Pražan skryjete DalC. 22; ktož sě mečóv ukradne, ten všelik v oheň upadne AlxV. 497, radějie v ňu (smrt) upadnu, nežli sě tak svých ukradnu AlxBM. 4, 2; – druzí větších (hřiechóv) tajie ML. 60ᵃ, jde přěd král toho tajě Hrad. 100ᵃ, jenž bieše svých sil taje Baw. 126; – nč. straniti se, štítiti se čeho Us.; – lidé svých vin mlčie Kruml. 218ᵇ, chvály mé nemilě ŽWittb. 108, 2, Kristus mlčal jest toho, jímž sě j’ znal Štít. ř. 144ᵃ, abychom mlčěli také jeho zlého, ješto j’ pravda t., což my slyšěli, toho nemlčímy Vít. 50ᵇ, bázen sem měla… bojéc se, bych nemlčala toho, ješto ť bych mluviti jměla ML. 103ᵇ, pravdy mlčíte pro strach mocných lidí JeronMus. 10ᵃ; – chovaj sě obojetníkóv AlxV. 206, chovaj sě ženy lahodné a přelšťen nebudeš Kruml. 4ᵃ, chovati se jich (pokrmů zapověděných) máte Kladr. Levit. 11, 13, chovati… sě máte chřiestele Mus. Lev. 11, 16, (zákonník, řeholník) aby sě choval lidské obcě Kruml. 321ᵇ, ehovajte sě přěludy diáblové Hrad. 18ᵇ, zlého sě diela chovajte t. 131ᵃ, čeho sě chovati a čeho sě nechovati Alb. 15ᵇ, chovaj sě psa Tkadl. 6ᵃ, umrliny sě budete chovati Mus. Lev. 11, 11, nesličných pak a marných básní se chovaj Pernšt. 1. Tim. 4, 7; ač sě uchováš kradenie Hrad. 119ᵃ; kéž (zdaž) sě jich (učených) kto smrti schová? Hod. 84ᵃ, kéž sú sě smrti schovali? tamt.; –střěz sě mene (jmene) zlého DalC. 44, ktož sě střeže hřiechu Štít. uč. 62ᵇ, nestřěha sě i jaké škody AlxV. 1864, nč. stříci se čeho Us.; – by sě druhého varoval Hrad. 134ᵃ, abychmy sě všěch hřiechuov uvarovali Kruml. 85ᵃ;
při slovesích jiných. Na př.: člověk pustil se dobrého obyčeje Štít. uč. 123ᵇ; kdo se dobytka spouští, chleba se spouští ČMudr. 425; – proč sem já obú synú osiřela byla Ol. Gen. 27, 45; – tehdy Morava tu kniežat opustěla DalC. 73; – chybil si sě stezek declinasti ŽWittb. 43, 19, by
