(sluha) sám sě od večeře dálí HusPost. 118ᵇ; Darius, král nad králi, jehož sě moci vše nevzdálí AlxV. 966; vždy sě všie marnosti vzdaluje Alb. (Výb. 1, 349); – (Saul) svlečen rúcha králového Comest. 135ᵇ; – (Ježíš) všeho rúcha obnažen UmR. 49, (páv) obnaži ji (sojku) všeho peřie Baw. 82; – (Kristus) jest oblúpen rúcha svého Kruml. 317ᵃ, oblúpen všeho dobrého t. 7ᵇ; – musíš sě hřiechuov omyti Vít. 33ᵇ, nečistoty sě všie omyla Alb. 104ᵇ, ktož křest přijme, bude křtem všech hřéchóv omyt ŠtítOp. 246ᵇ; umý mě mých hřiechóv Modl. 25ᵃ; – (lidé) mají čistiti sě všelikých poskvrn ŠtítMus. 100ᵃ; aby i malých poškvrn byli očištěni ŠtítPař. 71ᵇ; že s’ ny zčistil našich hřiechóv Hod. 76ᵇ, bychom svých hřiechóv byli zčišťeni ŠtítPař. 72ᵃ; – syneček sa mne odpúdíł (zanechal mne) BartD. 1, 181;
při slovesích, znamenajících odluku slovem, myšlením… Na př.: v niejžto (chvíli) sě byl otřekl boha ApŠ. 146, že odřieče sě diábla ŠtítV. 184, (děti na křtu) odřečí se diábla ŠtítOp. 246ᵇ, odřěkujeme sc hanby Koř. 2. Kor. 4, 2; – ktož sě svého statku neotpovie Pass. 283, ty, ďešto (ješto) malženstva jsú otpověděli sě Túl. 25ᵇ, toho sě odpověděvše DalC. 43; budu sě zpoviedati hříchu svého Ol. Num. 5, 7; – práva sě otpřisieci Rožmb. 125; – ten bude otsúzen všeho Kat. 114, že vévodstvie českého byl odsúzen Pulk. 121ᵃ, tu jej (výbojce) šíje odsúdichu Baw. 105, jestliže (Němci na učeni Pražském) budú odsúzeni tří hlasóv a nepójde-li po jich vůli, aby všichni vyjeli Let. 32, tehda sě cti a viery a všeho řádu rytieřského odsuzuji Lún. list. 1446;
při slovesích přěstati, přestávati, ostati (ostávati) a ostaviti (sě). Na př.: nikdy by nebylo modlitby přestati Alb. 63ᵃ, sv. Apolinaris toho nepřěstal Pass. 344, ktož nikdy nepřestane božie chvály Kruml. 145ᵇ, tu své řěči každý přěsta KatBrn. 120, Antonius přěsta chodu Otc. 406ᵃ, když Ježíš té řěči přčsta DětJež. 4ᵇ, ten přěsta všie své dřěvnie řěči AlxV. 2432, (Vlasta) té řěči přěsta DalC. 10, tu svého diela přěstachu t. 1, pakli toho nepřěstaneš Mast. 383, by kotlu, když vře, odjal oheň, an by hned vřenie přestal ŠtítOp. 112ᵇ, (čert činí divy,) někdy přestane trápenie těch, kteréž… HusE. 1, 70, netěže on mluvenie přestati, až… Ol. 2. Reg. 13, 36, (Abraham) přěstav nařiekanie Ol. Gen. 23, 3, vždy miešaj (mast připravovanou), až ji doluov stavíš, a nepřěstávaj miešenie, až ť sě zsadí ChirA. 67ᵇ; – sám téhož nechtě ostati Vít. 65ᵇ, té (zlosti) až do smrti neostal Pass. 317, ty svého boha ostaneš Pass. 460, aby svého boha ostana v tvého uvěřil t., a ostala jie (dcery) zimnicě Koř. Mat. 8, 15, pakli toho ostaneš Hrad. 137ᵇ, tu všichni knězě ostachu t. 5ᵇ, že jsú ostali boha pro penieze Štít. uč. 75ᵃ; neostávajte své dráhy Hrad. 27ᵃ; – dokad dietěte ssánie neostavím Ol. 1. Reg. 1, 22, až (žena) jest jeho (děťátka) ssánie ostavila t. 1, 23, dokad jeho ssánie neostavíš t.. ostavtež se všeho bluda Kat.;
