se chybil té cěsty Štít. uč. 20ᵇ, (lazebník) když by mi žíly chybil Hrad. 134ᵇ, uzřel, že se obraza (sochy, do které střílel) chybil GestaBř. 130ᵇ, všeho řádu a pravdy chybiece sě mužie lecjakýchs žen hledají k smilství ŠtítPař. 119ᵇ, za to ť mám, že sʼ sě mne daleko chybil při těch věcech, kteréž jmenuješ ChelčPař. 159ᵃ, tak daleko chybili sú sě apoštolóv v tom atd. t. 185ᵇ, nč. chybiti se čeho; lidé, pravé sě viery chybajíc…, budú blúdiec plýtvati Krist. 37ᵃ; (lazebník) sě žíly rád chybuje Hrad. 134ᵇ; – Celestinus papežstvie vzdal se jest Pulk. (Výb. 1, 456), nč. vzdáti se čeho Us.; – bůh opatruj ohňa (od ohně) BartD. 1. 181; – aby sě zléčil těch ran Ol. 4. Reg. 9, 15; – (Svatopluk) jakž brzo sě úraza zhoji DalC. 57, až sě toho úrazu zhojíš Chir. 18ᵃ, zhojíš sě každé takové nemoci t. 128ᵇ; – zda by mohl žaloby tvé zniknúti VšehK. 27ᵇ; – liknoval sě dědiny své ŽKap. 105, 40, vašeho bojovánie neliknuji sě non fugio Otc. 8ᵃ, proč by sě lidí liknoval t. 313ᵇ, mysl sě toho liknuje t. 56ᵇ, aby se zlého liknoval a přídržal dobrého Štít. uč. 105ᵇ, že se buoh tělesné neliknuje nečistoty t. 123ᵇ, jiežto (práce) sě lhostajní liknují Hug. 226, jižto sě liknujete súdu Ol. Mich. 3, 9, vešken svět liknuje se břemena Kristova ChelčPost. 54ᵇ, vida chot choti svú, ana sě již jako práce liknuje HusŠal. 38ᵇ, liknujíce se té žádosti Lit. 2. Petr. 1, 4, Siona liknovala sě jest dušě tvá Pror. Jer. 14, 19; – Přěmysl čhtieše toho brániti DalC. 8, móž syn brániti mateře Rožmb. 134, potom jidú (řečtí bojovníci) mezi panie, jich (paní perských) nebieše kto juž bráně AlxV. 1875, (Gallicanus) jěl i bránil toho města Pass. 281, neb jich bránie hory Ol. Jud. 7, 8, pak-li sem byl pravdy bráně, proč mi tdy nebyti živu ? AlxBM. 8, 38, že jsem učinil, jehož ty bráníš Modl. 11ᵇ, aby (páni) viery a pravdy božie bránili HusE. 1, 176, hospodář má brániti všie necti své ženě i jiné čeledi Štít. uč. 54ᵃ; – že svéj cti uměl hájiti Kat. v. 2462, svého hrdla háje (part.) Pr. pr. 243; – dnem i nocí nʼodpočinú šturmovánie AlxH. 8, 22; – otcovské země odumři, ale neodcházej ČMudr. 255, jistý kupec odumřel syna Kulda. 1, 74; – panny se ho odkochaly Suš. 28; – ješto ohrázejí je nedostatkóv ŠtítOpat. 367; – chci se Vám toho daru odměniti ŽerKat. 147, na jiném nejsem, nežli Vám se toho zase odměniti t. 183; – abych se mohla toho takovýho přátelství odsloužiti t. 312; – brakuje mi teho BartD. 1, 200 (laš.).
2. Genitiv odlukový při jménech.
Na př.: zbavení statku Us.;–jsem toho dalek Us., těm, ješto jsú dalše světa Kruml. 122ᵇ; – bych byl čist mých všěch hřiechóv Rúd. 440, (nemocný) byl čist malomocenstvie svého EvVíd. Mat. 8, 3; kněz čist niti stojieše DalC. 50, sluhy inhed svlekú (Kateřinu) čistu niti Kat. v. 2246, kázal jě (tři panny) čisty niti svléci Pass. 55, (oni dva) sta čista niti jedva z toho domu utekla nudi Lit. Skutk. 19, 16, náha čistého niti na púšt
