VšehK. 24ᵇ, jenž položuješ oblak ponis ŽKap. 103, 3, všecko tělo položuje HusE. 1, 73, v tobě samém naději mú pokládám Modl. 111ᵃ, ktož družci osidlo pokládá Baw. 40, svú duši pokládám za své ovcě Brig. 94, berlu biskupovú před tobú pokládám Pulk. 32ᵃ; pošířil si chody mé dilatasti ŽWittb. 17, 37; potru pýchu vaši Ol. Lev. 26, 19, zástupy jich všě potřěm AlxV. 1073, potřě liud jakožto plevy AlxŠ. 1, 3; pozdvih víno i podach královi Hlah. Nehem. 2, 1, když povzdviže oči Ježíš HusPost. 50ᵇ, tak sem úmysl svuoj povzdvihila (!) Kruml. 285ᵃ, toť jest tvé dielo, vzhóru povzdvíhati padlé Modl. 43ᵇ; ciesař potázav se o to přieměřie, povoli toto Baw. 89ᵃ; požehnal si zemiu tvú ŽKlem. 84, 2, požehnáš jě (pl. akk.) benedices ŽWittb. 108, 28, požehnaj mě, boží synu Mast. 135.
Lišíme: pojedli jsme koláčů – již jsme pojedli koláče (všecky) BartRuk. 95.
Slovesa jiná s po- mají zpravidla akkusativ. Na př.: ciesař Čechy bojem pobi DalC. 31, hrom ty pohany pobi Kat. 164, pobil si všeckuy ŽKlem. 3, 8, pobil všěcku sběř MamA. 16–17, pobijal si ľud ŽKlem. 43, 3, pobijal své nepřátely Štít. ř. 90ᵃ; on jest pobojoval jě Pror. Isa. 63, 10, (Kristus) peklo pobojoval Kruml. 166ᵃ, jenž jest peklo pobojoval HusE. 3, 139; jiné vše sobě pobeř Alb. 26ᵃ, vše sobě pobeř Ol. Gen. 14, 21, sám všecko pobéře Všeh J. 373; všecko… za zlodějstvo mi počteš Pražsk. 1. Mojž. 30, 33, početl sem vše recensui Ol. 1. Reg. 15, 2; počal bolest i urodil nepravedlnost concepit ŽWittb. 7, 5, ŽKlem. t., jejie kněžny boj počěchu DalC. 8; počiješ odsudek náš nad sebú Alxp. 49, poči (Maria)… vláščí sladkost Hrad. 47ᵃ, počije sladkost Alb. 102ᵇ, bych to počil Rúd. 12ᵃ; počstíš mě ŽWittb. 49, 15, obět počstila mě t. 49, 23; aby jej podařil něčím Štít. ř. 17ᵇ, jenž si mě podařil KázLeg. 61ᵃ; podávili sú tě Pror. Jer. 2, 16, podávil ji Lit. 2. Reg. 13, 14, židovku podávi DalC. 87; nerodi mě pohaniti ŽWittb. 118, 31. mnich naši rodičku pohanil Otc. 230ᵇ, by on jejie panenstvo pohaněl OtcB. 51ᵇ, a pohaněj je confunde eos Kladr. Job 40, 7, pohaněl svatyňu mú Ol. Lev. 20, 3; ny jest pohubil t. 2. Reg. 21, 5, proč mój lid pohubujete Štít. ř. 36ᵃ, mráz pohubuje květ ŠtítOpat. 81ᵃ; pochopím ovoce jejie HusŠal. 133ᵇ, jejie tělo pochopiec ujžeme ML. 23ᵇ, pochopte štít Pernšt. Isa. 21, 5; ktož móž to pochytiti, pochyť Štít. ř. 35ᵃ, přijda diábel pochytí slovo z jich srdcí EvZimn. 13, jistú cěstu pochytivše Lit. Súdc. 19, 14, ústa svá rozedřěvši (země) pochytla jě všě ApŠ. 93; pochváliu tě ŽKlem. 62, 5; pochválily mě nepravedlnosti ŽWittb. 39, 13, když ji (medvědici) pochvátie medvěďátka Pernšt. Os. 3, 18, Konrat všecko pochvátal Pulk. 97ᵃ; ženu pojieti ChirB. 35ᵃ, inhed ju sobě za knieni pojě DalC. 41, ženy, děti, všě pojeli AlxV. 1274, pojmúci
