jest pravým bohem Pass. 293; že jeho (boha) i jeden nemóž ukázati, dolíčiti Kruml. 225ᵃ; mého stvořitele dolíčím spravedlného probabo iustum Ol. Job. 36, 3; tvoji hřieši dolíčie toho, že sʼ provinil NRada 2071;dolič toho svědky AnsW. 1ᵃ; chci toho písmem dolíčiti Vít. 42ᵃ; musíš toho sám dolíčiti DalC. 24: mosíte se učiti, aby (vy) uměli lidem pravdy doličovati Štít. uč. 78ᵃ; ne tak kláštera ješče bieše dočinil Hrad. 14ᵃ; když toho slova dočitú Pass. 381; (Boleslav, seknuv mečem) ledva bratru kóže dojě DalH. 30; že jedva bratru kuožě dojě DalC. tamt.; (pták), jenž sobě nedojme viery AlxV. 872; (s. Augustin) dovedl toho túto řečí Štít. uč. 6ᵇ; Jezukriste, dej, aby smysl jich (mistrův) zhlúpěl, jakž by svéj křivdy nedovedli Kat. v. 1585; jimž (písmem) by mohli dovésti svého potupenie HusPost. 28ᵇ; já jsem hodněji království, a toho dovodím takto GestaMus. 6ᵇ; Aristoteles dovodí tuho Štít. uč. 51ᵃ; (Augustin) toho dovodí, ež… 146ᵃ; tiem jest dokázal (Ježíš) božské moci a milosti HusPost. 20ᵇ; dodachu jemu člověka němého Koř. Mat. 9, 32; toho listu jemu dodati VšehK. 198ᵃ; (bůh) jemu dohodil dobré ženy Otc. 461ᵇ; já vám jeho (Jidáš, židům Krista) dohozi Hrad. 74ᵇ; (Paris) téj (bohyni) jablka dohodi AlxV. 761; jakž brzo člověka vzplodíš (ty, světe), zlého jʼmu opět dohodíš t. 1956; juž nejmáš viery na něch, jimž si čsti dohodil AlxBM. 3, 12; chtě (Jidáš) Ježiúše židóm dohoditi Hrad. 75ᵃ; nesnadno jest dřevu (stromu)… krásného ovoce, až by dozrálo, dochovati Kruml. 279ᵃ; (aby) dochoval jeho (panenství) až do manželstva Štít. uč. 36ᵃ; každá šlechetnost má své miery dotáhnúti ŠtítMus. 87ᵇ; ktož nedotáhne ctnosti, ten ť jie nemá t. 109ᵇ; tak by té zrady dotiehla (dva zrádcové) AlxBM. 2, 17; nemá Antikrist sieti silnější, než božie služby stavenie, jíž kněžie dotahují své vóle HusPost. 81ᵇ; aby (licoměrníci) mocí mohli dotisknúti toho, což zamyslé ŠtítV. 156: rytieřstvo všeho má dotisknúti, na ňemž jest rada ustanovila Šach. 308ᵇ; duchovní spikše se s světskými, což chtí, toho dotisknú skrze světské ChelčPost. 264ᵃ.
K c) dopraviti koho ztráty, t. j. kde s do- je sloveso předmětné a přistupuje k němu genitiv žádaný složením s do- (způsob oblíbený ve stč.). Na př.: toho ny král náš dopravi, že nás i životóv zbaví AlxV. 2358; ež jej (s. Apollinařiš kněze Bořivoje) byl z vězenie vypravil a kněžstva českého dopravil DalJ. 63 z rkp. Víd.; (marné dílo) dopraví člověka ztráty Vít. 77ᵇ; jich (lidí křivých, súdcě) veličejšieho hřiechu dopraví HusE. 1, 187; chtě lánie a hněvu jeden druhého dopraviti od hospody Štít. ř. 104ᵇ; nechtěj jeden druhého lánie dopraviti ŠtítJes. 58ᵇ; (Leva) dopudi Pražan velikého hoře DalC. 22; když by (kdo z čeledi) dopustil hospodu škody Štít. uč. 64ᵇ; dopustí hospodu snad škody ŠtítMus. 32ᵇ; ta chodba toho cíle tě dovede ŠtítOp. 196ᵃ; (svátosti nového zákona) jsú hodnějšie než ony (starého zák.), avšak ony jsú nás dovedly těchto t. 234ᵇ;
