(múdrost) dovede tě krásného údolé BrigF. 155, Brig. 149; (víra) má nás dovésti plného rozumu ŠtítV. 173; pro svatého Prokopa zaslúženie dopřěj mi, bože, přěvezenie (přes řeku) Hrad. 10ᵃ; jejie tělu věcšie cti by byl dopřál ML. 26ᵇ; že ste mi toho dopříli Suš. 451; dopomoz mi zraku mého! Hrad. 13ᵃ; dopomoz nám božského utěšenie Hod. 4ᵃ; korunu života, jiež nám rač dopomoci, hospodine Štít. ř. 124ᵇ; jehož nám rač dopomáhati Vít. 41ᵇ; kto mi toho dopomóže, aby atd. ŽPod. 161 (Job. 14, 13); Cerimon toho jí (králové) dopomóže, že atd. Apoll. 142ᵃ; aby mu páni na ňem (dlužníkovi) dluhu dopomohli KolC. 50ᵇ (1588); (rychtář) na Topůlka práva nedopomohl KolAO. 5ᵇ (1502).
K d) dobrati sě pravdy, t. j. kde složenina s do- je sloveso zvratné. Na př.: (Judáš) cěstujě neprěsta. jeliže sě dobra města Jid. 46; ande druh druha dosiehá, chtě sě rád dobrati břěha AlxV. 1816; hrozné ť jest okolo zubóv jeho (velrybových), koho ť sě s nimi dobéře ŠtítPař. 56ᵃ; všickni… pak sě Hilbranta dobrachu, všichni mu vitanie dachu Růž. 2; jim (lakomcům) milí groši sú a rádi se jich doberú ŠtítPař. 114ᵃ; žena dobravši sě svého věna Spor duše ČČMus. 1855, 58; neb ne dospati ť sě jest, ale dopracovati královstvie nebeského ŠtítBud. 203; člověk… dopracije sě daru jeho (božího) Štít. ř. 215ᵃ; dopracovati se něčeho Us.; dobydlíš sě u svého bratra hoře DalC. 30; (matka Alexiova) pro veliký lid těla syna svého dodáviti sě nemohúc žalostivě křičieše Pass. 326; těla syna svého dodáviti sě nemohúc PassKlem. 131ᵇ; pro veliký lid syna svého těla dodáviti se nemohúc KázLeg. 84ᵃ; pak mnoho práce přejmějí (rodiče), než sě dietěte dochovají Štít. uč. 25ᵃ; (já) dokládaji sě desk Rožmb. 43; k dvěma konšeloma, júž sě komorník dokládá t. 20; budeš-li ve všem se ho (boha) dokládati NRada 335; (bohatec) na všem se ho (svého zbožie) dokládáše Hrad. 142ᵃ; tehda právo, doložiti sě poprávcě toho krajě Rožmb. 131; i co zlého učinil, co-li sě k vám dovinil? Hrad. 86ᵇ; hanby a pokuty sě dovinijem hřešiece Štít. uč. 103ᵇ; pak-li kto strpí pokorně kterú protivnost, ač by i dovinil sě toho, ješťe ť by ta trpělivost dobra jemu byla ŠtítMus. 104ᵇ; když koli co zlého činíš, božie pomsty se doviníš Baw. 57; kterých (hřiechóv) sem sě dopustil ML. 15ᵇ; (muž) dopustí sě cizoložstva, když atd. Štít. uč. 38ᵃ; což sem dopustila se smilstvím ŽPod. 146; dopustil sě hanby a vraždy Kruml. 178ᵃ; (lazebník) druhého se rád dopúščie, když komu krev z rukú púščie Hrad. 134ᵇ; ež sě jest dopúšťal toho, jehož jest nejměl učiniti Štít. ř. 221ᵃ; ješto z našie vóle dopúštieme sě jeho (hřiechu) a svú sami vinú ŠtítMus. 54ᵇ; hřiechu sě dopúščujíce Kruml. 254ᵃ; Pilát sě svých rytieřiev dotáza Hrad. 93ᵃ; tehdyž (Alexander) sě dotáza rady AlxV. 2143; měšce sě jeho dotiežeš AlxV. 985; doslane se ti všeho Us.; (Bessus) v tomž hněvě sě voza (Dariova) dotra… na Patrona sě pochápav atd. AlxBM. 4, 33; jenž sě
