zlosti smrti hodné dotřěl HusPost. 221ᵇ; vám se toho důvěřuji ŽerKat. 206; když (Belial) sě nebes nemohl dosúditi Hilar. 12ᵃ poněvadž sem se jich (peněz) dosaudil KolD. 8ᵇ (1582); aby (někdo) věže sě nedosúdil a neodporoval VšehK. 118ᵇ; dokopali se vody Us. BartRuk. 139; nemohl se ho dokřičeti t.; bezdné kádi se nedoliješ t.; sedlák oraje dooral se skály t.; ničeho se ncdomakal, nedopátral t.; krve by se na něm nedořezal t. 159: té jizby se nedotopíš t.: dověděti se čeho Us. t. 29; dotlačil se pohodlného místa t. 28.; konšelů se doneslo, že bylo v noci mnoho tlučení na dům TomP. 10, 201; doneslo se mistrů a kněží, že bratří jim k hanbě mluvili t.
V těchto složeninách je význam cílový. Naproti tomu jsou jiné složeniny s do-, které významu toho nemají, a při těch také nebývá předmět v genitivě; na př.: jež si dočinil, zkazili sú quae perfecisti ŽKlem. 10, 4; až jest i to dokonal AlxV. 790; šípy mé dokonaju complebo ŽWittb. Deut. 30; dokončav to AlxBM. (Výb. 1, 151); když dievka ty řěči domluvi Kat. 120; když tato slova dopovědě t. 192; dielo sem dospěl Krist. 93ᵃ; domlátili jsme žito, nyní mlátiti budeme pšenici BartRuk. 26; až dočtu noviny, přijde Us.; posel doručil mi list Us.; dohodili jste nám dobrou služku Us.
Význam cílový se časem vytrácí a na místo genitivu vstupuje akkusativ. Na př. místo dobyti města nalézá se odchylka dobyti město (příklady v. výše při a), místo dostati čeho říká se většinou dostati něco.
256. Genitiv partitivní.
Genitiv celkový znamená celek, z něhož se nějaký díl béře nebo jehož nějaký díl se rozumí. Na př.: sklenice vody, loket sukna, několik dní, nedostává se vína, přibývá vody Us.
Díl, který se z celku béře nebo rozumí, vedle genitivu tohoto 1. někdy vyjádřen jest, 2. někdy není.
1. Díl vyjádřen jest. A to:
a) substantivem n. denominativním adjektivem a slovesem; na př.: sklenice vody Us., libra mouky Us., načesav jableček hrst Otc. 308ᵇ, hrst jablek Us., kus chleba Us., hromada kamení Us., hojnost ryb Us., lepši hrst jistoty nežli pytel naděje Přísl.; část čeho – účasten čeho – zúčastniti se čeho Us.; –
b) zájmenem kto, čso, něčso, ničso, který, čí, žádný, každý; na př.: nevizu. by kto vás pravú žádost k nebesóm jměl Túl. 33ᵃ, gdež nás kto domem (sedí) svD. 9, zda-li kto vás jest, jenž by sě co domýšlel AlxB. 8, 15, ktož nás kam chce AlxH. 10, 25, pak-li mě vás kto upatří AlxB. 1, 15; co váš král má poklada AlxV. 1002 (co = kolik), co jmám moci vlastních lidí t. 1039, což sě bě pohan zhubilo AlxB. 4, 5; (řemeslníci) vymýšlejí cos buď dvorného ŠtítMus. 46ᵇ, i trží člověka v mysli cos buď zlého
