86, nč. řídko; nebo tě sobě lacino mají OpMus. 344, ješto své muže lacino vážie ŠtítE. 100, lacino sobě vážie družce svého ŠtítV. 124 atp., dosud tak; že neváží jie draho ŠtítV. 21, procenie velmi draho t. 75, protož má také člověk draho vážen býti t. 147, své masti draho prodati Mast. 1ᵃ, neb sě velmi draho vážie ŠtítE. 80, nč. draho; –
skrovnějie a čistějie živ jsa Modl. 91ᵇ, nč. skrovněji a čistěji; jasnějie jej vidúc Štít. ř. 64ᵃ, nč. jasněji; mluviti svobodnějie, jiesti hojnějie, pili chutnějie, modliti sě kráce, bdieti skúpějie, ležěti měkčéjie, oblačiti sě pěknějie Modl. 163ᵇ, nč. svobodněji, pěkněji, hojněji, kratčeji atp.; lehčějie ť tepe dievčie ruka DalC. 4 nč. lehčeji; aby milejie postnie snesli utrpenie Štít. ř. 132ᵇ; tanečníci ne múdřějie činie než skot Hrad. 97ᵇ; pílnějie měl by na péči Štít. ř. 82ᵃ; čím sě kto plnějie obrátí k bohu t. 133ᵃ; hojnějie to činiti máme t. 74ᵃ; ktož srdečnějie miluje, dómyslnějie pozná Modl. 6ᵃ; aby siemě bujnějie rostlo Štít. uč. 53ᵃ; já rychlejí poběhnu Háj. 99ᵇ, nč. rychleji; bude obšírnějí povědíno t. 88ᵇ, nč. obšírněji; bylo by hodnéjie Štít. ř. 36ᵃ; snad by lépe bylo, by na tě čěstějie vzpomínali t. 123ᵃ, řiekají páni: chlap ť jest jako vrba, čím čestějie ji obrubáš, tiem ť sě húšťe obalí Štít. uč. 84ᵃ, ty, ješto častějie (přijímají) Modl. 94ᵃ, nč. častěji; – tam číšče uzříš hospodina než Petr Kruml. 97ᵃ, galeje zdála se ješťe čísťe připravena nežli prvé Lobk. 18ᵇ, čistým tesáním, naschvále tesány (dvéře atd.), ješto nemóž číšťe býti t. 5ᵇ; déle budú hyzditi bláznovstvie jeho Štít. ř. 119ᵇ, nč. déle a dél Us.; radost marnú dráže vážiti t. 218ᵇ. nč. dráže a dráž Us.; hláze a pěkněji Blah. 205; bude hóře člověku tomu nežli u prvé t. 137ᵃ, musí ť hóře býti nežli dřéve t. 138ᵃ, hóře jemu jest HusPost. 48ᵃ, hůř uděłáme Br. Cen. 19, 9, nč. hůře, hůř Us.; voda hrze nežli víno býti chtieše (posit. hrdě) OpMus. 200ᵃ; čím čestějie ji (vrbu) obrúbáš, tiemť sě húšťe obalí Štít. uč. 84ᵃ, nč. houšť Us.; chudoba sě kráše stkvie Pass. 539, všeho kvietie kráše ktvúce Modl. 133ᵇ; mluviti svobodnějie…., modliti sě kráce, bdieti skúpějie .. . t. 163ᵇ; zvítězíš lépe, než s’ kdy zvítězil Pass. 282, nč. lépe, líp Us.; mě méňe než jeho přěžesiješ Modl. 132ᵇ, počne člověk méňež, méňež rozkoši tbáti Štít. ř. 108ᵇ, nč. méně, míň Us.; tiem řieze kvas má připraven býti (ku posit. řiedko) t. 74ᵇ; jest nesnáze jeho přemoci Modl. 4ᵇ, nč. snáze, snáz Us.; ať šíře promluvím Štít. ř. 152ᵃ, nč. šíře, šíř Us.; musejí tieže trpěti na onom světě t. 207ᵃ, nč. tíže, tiž Us.; mateřino naučenie často děti držie tvrdo a druhdy tvrze než otcovo Štít. uč. 58ᵃ, jakž najtvrze moha Kat. 148; poněvadžť jest židóm (domácím) mezi těmi národy úzko, věz to každý, jesti ť daleko úže hostem a příchozím KabK. 37ᵃ, nč. úže, ouž Us.; viece než slušie Štít. ř. 155ᵇ, nč. více, víc Us.; atp.
4. Určení příčinnosti vyjádřeno jest akkusativem ve rčení mřieti hlad atp. (původní význam jeho však není jasný).
