málo některým dav věděti PulkL. 31; (sv. Václav) viděn jest od některých od nemnoha Pulk. 88a; král Břěcislava s některými s nemnohem u sebe jest ostavil t. 67ᵇ; Přemysl s nemnohem některými utekl t. 150ᵃ; s některými s málem činy dobrými BrigF. 77.
2. Řadové. Na př.: kolikátý Us. nč., několikátý t.; několiký: (Bohníček) jednu paní kázal zamordovati samu několikau Let. str. 391; několikonáctý Us. nč.
3. Druhové. Na př.: několikero spřežení volův Vel. Jg.; několikery hony Lobk. 31ᵇ; pravie několikeři, že sú (dluh za ryby) již Slepičkovi zaplatili ArchČ. 10, 22 (1479).
Sem hledí novotvar v ob. mluvě nč. vícero, na př. vícero lidí.
4. Jiné. a) Podílnost vyjadřují výrazy, jako na př.: po kolika, po několika Us. nč.
b) Násobnost vyjádřena jest výrazy, jako na př.: (měsíc) sě mnohokrát p(roměn)í AlxH. 12, 4, mnohokrát mečě sě lapav AlxBM. 4, 35, mnohokrát Us. nč.; častokrát Pulk. 69ᵇ, Kruml. 72ᵇ, Us. nč.; kolikrát sě tam (pústenník k jeskyni) jíti pokusieše, tolikrát sě jemu vždy přihodilo Pass. 341, kolikráts na tu (tvář vezřěla) Kruml. 108ᵃ, kolikrát, tolikrát Us. nč.; chlév svój také několikrát vycídíš Kruml. 180ᵇ, několikokrát aliquoties Ol. 1. Mach. 16, 2, několikkrát Třeb. Lobk. 1517, několikrát Us. nč.; množstvíkráte WintObr. I, 704 (z r. 1590); skrze bezpočtukráte prošlé patenty KolO. 160ᵃ (1701); aby pokutu pokaždýkrát složil Hist. o těžk. protivenstvích 251 (z po-každé-krát, zúž.); cokrát = kolikrát BartD. 2, 138 (han.); kolik razů BartD. 1, 260, kolik rázů t. 1, 175 (val., laš.), tak je každým razem tamt.
c) Substantiva z číslovek neurčitých utvořená; na př.: mnohost: ležieše mnohost nemocných multitudo EvVíd. Jan 5, 3, mnohost sladkosti multitudo ŽPod. 30, 20, mnohost a velikost Kruml. 208ᵇ; veškerenstvo Us. nč.
VIII. Pády prosté.
O pádech vůbec.
252. 1. Pády jsou flexivní tvary jmen a zájmen s jistým významem syntaktickým. O jejich stránce flexivní učí tvarosloví, o významové učí skladba. Úkolem skladby o pádech jest, ukazovati: jednak co který pád znamená, jakou má platnost syntaktickou, jednak kdy kterého pádu se užívá, ve kterých vazbách.
2. Pády vyvinuly se ve větě. Pojmy jmenné, vyslovené jménem (n. zájmenem), sečleněny jsou ve větě podle jistých vztahův. Na př.: otec odpustil synovi provinění jeho; pojmy: otec -syn -provinění -on. Vztahy
