3. Druhé, třetie atd. = po druhé, po třetí…; na př.: ale že jsem dřéve psal o nich, nebudu tuto druhé toto psáti Štít. uč. 132ᵇ; tento druhý rúcho proměniv druhé dnes almužnu béře Pass. 123; ktož jest jednú křšťen, ten nemá druhé křšťen býti Štít. uč. 115ᵃ; jediné ač kto druhé narodí se ChelčP. 162ᵇ; jakož jest se dožádala jednau i druhý při páních starších Lún. pam. 1582; (póhon) hned komorníkem vyhlašuje sě prvé, druhé, třetie Hilar. 26ᵃ; druhé mu trúbiti kázachu… a když třetie trúbieše DalJ. 34; kokot třetie zapěl Hod. 40ᵃ; (distilluj) pětkrát, páté v písku AlchAnt. 31ᵇ; (distilluj) šestkrát, sedmé v písku t. 36ᵃ; (distilluj) dvanástkrát, třinásté v písku t. 38ᵇ.
Vedle toho bývá také po druhé atp.; na př.: kterak muož člověk naroditi sě po druhé ChelčP. 160ᵇ.
4. Číslovky řadové bývají u výčtech; na př.: …druhé pomněte na pokoru…, třetie ty nábožné napomínám…, čtvrté těm řku…, páté řku, aby…, šesté ty nábožné napomínám … ŠtítV. 72–75; počet proviňení jde na nás: jedno, že přijímáme, druhé, že utrácíme… ChelčP. 259ᵃ; pak-li provede (přísahající přísahu) po jednú, po druhé nebo po třetie, má (písař) jemu řéci… VšehJ. 94; tobě sem zapomněla pověděti, že já chci, aby se ty všecky truhly zapečetily… Za druhé, poněvadž tam zůstanou modrací, dej je složiti do těch truhel… Za třetí poroučím, abyšte truhlu páně z Lobkovic taky dali naložiti ŽerKat. 155; tomu místa dáti nemůžeme z těchto příčin: předně…; za druhé, příhlas a prodloužení se vysvětlovati mohou…; za třetí, ve slovanštině někdy žádného příhlasu a prodloužení není… Šafařík, Sebrané spisy III–60; předně…, za druhé…, za třetí…, za čtvrté… TomP. 3, 537 (a j. častěji).
5. Druhý znamenává = jiný, některý; na př.: (žaloby) některé ze škod, jiné z moci, druhé z nářku cti atd. VšehJ. 48; (praporce) druhé pozlacené a některé prosté Lobk. 13ᵃ; viděl sem, že v té zahradě druhé víno bylo zralé a druhé nezralé t. 58ᵃ; spali sme druzí a druzí se túlali Lobk. 106ᵃ; (obrazové) druzí piedi z výši a druzí menší a druzí větčí t. 25ᵇ; také vína v hrozniech výborná a sladká, červené, bílé, ješto druhé veliké jahody měly jako slívy a druhé víno to v hrozniech mělo jahody žluté a podlúhovaté t. 80ᵇ; až přátelé je (zajaté) vyplatí, a druhý několik tam (v zajetí) let zůstane, než o ňm zvědí t. (cit. Vlček, Děj. lit. 255); (paní v Benátkách v průvodě knížecím) měly na sobě klénotuov za několikokrát stotisíc, neb druhá měla toho na sobě za pět tisíc, druhá za šest, druhá za 10, druhá za 15 a druhá za 20 tisíc zlatých t. (tamt. 253).
6. Jeden- druhý vyjadřuje vespolnost, střídavost; na př.: tupí jeden druhého Štít. uč. 75ᵃ; přijímajíc jeden druhého do svých domóv t. 50ᵇ; nemóž jeden druhého připuditi Rožmb. 109; jiné doklady v. v § 415, č. 2 b.
