t. 51ᵇ, ne po mnoho času Otta umřěl jest t. 65ᵇ; po několicě dnech Pass. 336, t. 422, po několicě časiech t. 289, po několiku měsících Háj. 338ᵃ, v několiku dnech t. 158ᵇ; po toliku dnech LékB. 36ᵃ, po toliku hodinách tamt.; – těmto mnoha, několika, kolika lidem Us. nč.; před mnoha lidmi VšehJ. 49, s několika (dětmi) ŠtítOp. 324, v několika dnech VšehJ. 86, po sloviech několika VšehJ. 86, tolika póhony, kolika má pohnáno býti t. 63; – s málo lidmi nč. Us.; neb jest jeho (t. bůh člověka) toliko okov zbavil, kolikož hřiechy člověk byl obvázán Kruml. 198ᵃ, po několiko dnech MandA. 202ᵇ, po několiko letech t. 208ᵃ, po několiko časiech OtcC. 205ᵃ, po několiko přiebytciech ChelčPař. 158ᵃ, na několiko miestech Háj. 54ᵃ, před několikonásti lety Lobk. 18ᵇ; – kolik činy móž která věc proměnu vzieti ŠtítBud. 48; – vyjel s několiky sty koňmi Háj. 431ᵃ; – do kolekati hodin chrom. 281, s kolekatima leďma t., instr. kolikatima Btch. 378 (dbeč.). Srov. při základních číslovkách určitých v § 243 č. 3.
Vedle málo dní atd. bývá adjektivně malí dnie; na př.: po malých dnech Krist. 50ᵇ, po malých letech Otc. 490ᵃ, s lidmi malými Baw. 165; jiné doklady v. v § 173 č. 5.
Při veš klade se předmět počítaný souřadně; na př.: veš svět AlxB. 6, 11, t. 7, 4; vešken svět AlxV. 811, t. 642; ten (vóz) vešken hořieše zlatem t. 1244; všě sě řěcká země vzhrozi t. 406; přieval všeho světa AlxB. 6, 33; všeckeren lid RokycBrn. 164; veškero jednání Pal. 4, 1, 15; veškero lotrovstvo t. 5, 2, 160; veškera šlechta česká t. 278; veškera města česká t. 239 atp.
c) Při zpodstatnělých číslovkách mnoho, málo atd. bývá přísudek v jazyku starém často v plur.; na př.: mnoho nás jsme jedno tělo kostela svátého ŠtítV. 5; mnoho lidí u břěhu stojiechu Hrad. 9ᵇ; jiné doklady v. v § 147 č. 11 a).
Někdy bývá v sing.; na př.: ale přijde jich několiko na to miesto ChelčPař. 188ᵇ.
V jazyku novém je přísudek zpravidla v sing.; na př.: bylo tam mnoho, málo, několik lidí.
d) Koliko (-kos, -k) nabývá významu = několik, mnoho; na př.: učiniv kolikos měděných lžiček i pozlatil je ŠtítMus. 119ᵇ(opravou z několikos); ukáza sě kolikos oděncóv Pulk. 62ᵇ; vzavše kolikos peněz Lobk. 89ᵇ; již u nás kolik dní nebyl, mně je to známo již kolik let atp. BartRuk. 8 a Us.; pamatuju kolik takových zimí BartD. 1, 21 (zlin.), … zim Us.; bylo vás tam kolik a udělali jste tak málo Us.
Neurčitého významu je výraz několiko-nádcte; v. § 241 č. 9.
e) Číselné výrazy neurčité někdy určují se neurčitými jinými. Způsoby spojení takového jsou rozmanité, při tom i rozmanité zvláštnosti ve flexi (od kongruence do nekongruence). Vidno to na dokladech samých; na př.:
