Způsob tento zachoval se do češtiny nové jen jako archaismus: jedenmecítma, dvamecítma, zvoní čtyrmecítma (= klekání) Šemb. 19 (domažl., zřídka); ve spisích některých nč.
5. Čísla 100, 200… 1000, 2000…, 25.000, 100.000… vyjadřují se číselnými substantivy sto, tisúc a výrazy, které vyslovují jejich násobky: dvě stě, tři sta, pat set nč. pět set…, pět tisúc n. tisúcóv..., tisúc, tisúcóv pět… Na př.:
tři sta velblúdóv a patcet mzhóv AlxH. 4, 22; mzhóv patset AlxV. 1277; viece než patset člověkóv Pass. 344: v devatset haléřóv Rožmb. 261; po devieti set haléřóv t. 278; čtyřie tisíci BiblD. 1. Par. 12, 27; třie tisíci t. 12, 29; pět tisíce hřiven AlchAnt. 60ᵃ (tisíce ustrnutím); desět tisiúcóv ŽKlem. 49ᵇ; jmějieše tisícóv třicěti AlxV. 1101; zabil dětí sto čtyřidcěti čtyři tisícě Kruml. 104ᵃ; dva a šedesát tisicóv Ol. Num. 1, 39; šest a třidcěti tisícóv t. 1. Par. 23, 4; se dvěmadcát a dvěma tisícoma t. 2. Mach. 5, 24; dva a třidceti tisícóv vozóv t. 19, 7; dvě stě tisicóv pěšcóv t. 1. Reg. 15, 4: nč. dvě stě, deset tisíc, stodvacet tisíc atpod. Výrazy, které vyslovují násobek čísel 100, 1000 atp., připojují se k nim prostě.
Někdy vyskýtá se také způsob jiný: dvadcěti ke stu tisúcóm = 120.000; na př.: volóv dvadcěti ke stu tisícóm Ol. 2. Par. 7, 5; do pětidcát ke stu tisícóv t. 1. Par. 8, 40.
6. Čísla 101,… 132,… 1200,… 1246 atp., t. j. kde při stech jsou jednotky nebo jednotky a desítky, – při tisících kde jsou sta, desítky a jednotky… vyjadřují se, jak ukazují příklady:
sto třidcěti jeden n. sto a třidcěti jeden n. sto a třidcěti a jeden atp., t. j. zachovává se pořad číslic a jednotlivé výrazy se připojují buď beze spojky a nebo spojkou a; na př.: sto třiceti jeden soused vyhořel Břez. 31; se dvěma sty čtyřiceti jedním koňem t. 2: sto kop grošuov čtyřicet kop grošuov devět kop grošuov (= 149 kop gr.) Háj. 486ᵃ; (dlužen) puol druhého sta kop čtyři kopy (= 154) KolČČ. 210ᵃ (1554); sto a šest grošuov VšehK. 216ᵃ; po třech stech a dvadcěti letech Pass. 81; po sto a po pětidcát dnech Ol. Gen. 8, 3; synóv sedm set a šedesát t. 2. Esd. 7, 14; bylo Turkuov sto tisíc a dvacet tisíc Háj. 447ᵇ: léto po devieti stech a po třech dcětech a jednom PulkR. 24ᵇ; jáhnóv dvě stě a sedmdesát a čtyři Ol. 2. Esd. 11, 18; učedlníkóv dvě stě a osmdesát a osm t. 1. Par. 25, 7: nalezeno jest vší summy osmdesát tisíc a pět tisíc hřiven a čtyři sta hřiven a osm hřiven Háj. 126ᵃ; –
jeden a třidcěti a sto atp., t. j. pořad číslic vyjadřuje se obráceně a jednotlivé výrazy spojují se spojkou a; na př.: šest a sto grošuov VšehK. 270ᵃ; bylo j‘ se sebralo biskupóv osmnádcet a tři sta Štít. uč. 10ᵇ; z popóv dvamezcietma a osm set Ol. 2. Esd. 11, 12; (synóv) dva a čtyřidcěti a šest set t. 7, 62; osm a šestdesát a čtyři sta mužóv t. 11, 6; –
