Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba. Praha, 1929.
<<<<<253254255256257258259260261>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

c) Čso, čsož vyskýtá se ve funkci relativa absolutiva v jazyku starším jen velmi zřídka, hojněji je pak co doloženo v jazyku pozdějším a hlavně novém. Na př.:

čsož m. sing. nom. fem. jěž, která: opovie tu škodu, což sě byla stala Rožmb. 221; se vší zvolí, což k tomu příslušie VšehK. 100ᵇ; – m. plur. akk. jěž, které: peněz, co litterati vykoledovali KolČČ. 89ᵃ (1548); –

ten člověk, co tu byl Rosa Jg.; ten, co to povídá, je ještě živ Us. Jg.; přecé se našíł sedľák, co jim dáł nocľeh BartD. 2, 34; člověk, co mu je všecko jedno Us.; tráva, co za leto vyroste Us.; to jsou ti páni, co s námi seděli Tomsa Jg.; to je ten, co jsme ho prosili Us. Jg.; to jsou ti, co jsme s nimi mluvili Us. Jg.; kde je ten chodníček, co sem po něm chodil, kde je tá panenka, co mne za ňú vodil BartD. 1, 165 atp.

Dálejším sklesnutím stala se z absolutních relativ adverbia místa nebo času, t. j. bývají místo vztažných adverbií kde, kam, kdy atp. Někdy je k absolutivu pro zřetelnost přidáno příslušné adverbium ukazovací. Na př.:

ježto, ješto m. kde: tu, ješto i dnes predikáteři klášter mají Pass. 411; tu, ješto s ním bydliti budeš t. 479; chce-li kto, tam, ješto sem čeledi učinil pomluvu (výklad), móž čísti Štít. uč. 132ᵇ; z toho krajě, ješto ty dědiny záležé Řád pz. 66; k tomu kostelu, ješto s. Amator hřbí Pass. 475; na to miesto, ješto bratřie sedajíc mluvie t. 416; na to miesto, ješto krščen přišel t. 471; na to miesto, ješto byl Saul Lit. 1. Reg. 26, 5; v to miesto, ješto hřebové tčali Krist. 110ᵃ; na tu púšči, ješto ižádný nebydlí Pass. 459; v kaple, ješto svatý kříž nalezen Lobk. 232ᵃ; – ješto tu m. kdež: vtrhl přěd Siraz, ješto sě Loktek tu zavřěl Pulk. 167ᵃ; – ješto m. kam: nepohnal mne tu tirhem, ješto moji ľudie chodie Rožmb. 29; chvátaj k věčnému životu, ješto ť všichni věrní spějí NRada 1515; – jež, ješto m. kdy, když: v tu hodinu, ješto ku primě zvonie Řád pz. 66; podletnieho času, ješto ť ožívá kořenie NRada 1701; ješto vypřisieci z ran z modrých, právo popřisieci Rožmb. 73; od toho dne, jež póhon byl svědčen Rožmb. 76; nepohnal-li ho (póvod žalovaného) z Rožďalovic, jež s ženú sedí, proto póhon sšel (= je neplaten) t. 44. –

jako, jakož, jakž m. kde: to jest to miesto, jako Samson podtrhl na se slúp Lobk. 75ᵃ; hlíza v miestech, jako žlázy bývají na hrdle ChirB. 45ᵃ; – m. kudy: podlé cesty, jako k Čtitařuom jedau KolČČ. 220ᵇ(1554); – m. kdy: juž běchu pominuli otta(d), jakož na moře vzplynuli, časi jednoho měsiece AlxV. 560; (krúpy) sú nikdy nezjěvovaly sě tak veliky v zemi ejipskéj, jakž jest ta vlast stvořena ex quo Mus. Ex. 9, 24; od téj chvíle, jakž království obdržal, jedinú byl vyjel na vojnu Mill. 52ᵃ. –

co tam m. kde v jazyku novém: ten dům, co tam hořelo Us. Jg.

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety a 21 dny; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).