Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba. Praha, 1929.
<<<<<235236237238239240241243>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

Za to bývá adjektivum: aby se nemohli strhnúti s Ústskými Let. 71.

»A ten« bývá při substantivu; na př.: má-li dědiny svobodné… a ty dskami upevněné VšehK. 152ᵃ; má dsky… a ty dvoje: malé jedny, veliké druhé VšehK. 184ᵇ. Snad vlivem latiny.

Sem hledí ustrnulé a to; na př.: manželé lopot a tož nemalú trpie Štít. uč. 40ᵇ.

Neutrum to bývá kladeno expletivně; na př.: už se to lepší Us.; už je to dobré Us.; nebylo by to spravedlivé, byšte každý měli prsten GestaBř. 8ᵇ; pověz mi, které jsú to múdrosti, kteréž mi podati chceš? t. 126ᵇ.

V jazyku novějším je expletivní to v jistých případech pravidlem. V jazyku starším tu ještě nebývalo; na př.:

naději ku pánu Bohu mám, že ho (pána) ráčí od ní (nemoci) brzy sprostiti, poněvadž se s ním zase polepšuje ŽerKat. 106 = nč. poněvadž se to s ním polepšuje…; jsme toho oumyslu, zase k Přerovu se obrátiti, a jestliže by na Brandejse umřelo, tam na Přerově zůstávati t. 242; musíme se zde zdržeti, poněvadž v Brandejse a tam v ůkolí počíná pomírati t. 270.

Někdy je to v jazyku nč. přebytečně; na př.: najednou to zašumělo listím, trvalo to šest neděl; tu stačí: zašumělo..., trvalo… BartRuk. 177.

Ten sesiluje se různými přívěsky: a) připojeným -to, -to-ť v ten-to, ten-to-ť. To je oblíbeno zvláště v náhradě za , sen. Na př.: tento bóh mój ŽWittb. Moys. 2 iste; navščěv vinnicě této istam t. 99, 15; viz, kak jest tento svět vrátek AlxV. 1868; tento měšec to vykládá t. 1001 (t. jejž tu má Alexander před sebou); tento mák t. l066; tento boj obdir(žíte) AlxH. 12, 28; toto město AlxM. 1, 14; jablko toto AlxV. 748; tato tma t. 2356; tato věc neškodná AlxB. 8, 26; tito hostie nehodní AlxV. 1323; ni jeden z vás nevěř tomu, bych tuto věc sám o sobě zamyslil AlxB. 8, 20; při tak mnohéj téjto sběři t. 8, 38.

Někdy bývá tento i tam, kde není náhradou za , sen; na př.: v oněch knihách (Bosákových) mnoho máte o ní (o modlitbě), i v těchto něco, ješto sem psal o ostenci svědomie (t. ve Štít. uč. knihách pátých), protož tuto (t. v knihách šesterých) o ní nebudu psáti mnoho Štít. uč. 137ᵇ.

Při ten-to někdy shoda bývá, někdy nebývá; na př.: tato ť jsú slova, kteráž sem řiekal GestaBř. 23; tato ť jest třetie pravda t. 33ᵃ; tato jest předivná otázka t. 39ᵇ; –

toto ť jest syn, jehožto s’ porodila GestaBř. 15ᵃ;

b) připojeným to- a toť- v to-ten, toť-ten, toj-ten, (toj- z toť-); na př.: toten kamenec Duš. 121 (slc., z Koll. Zpiev.), tota voda t. (též), na totu žalobu Šemb. 141 (slc. Levoč); toťten Btch. 378, toť tá zahrada je lepší než hen tá BartD. 2, 316 (vých-mor.), tojten, tojta tojto chrom. 287;

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 7 měsíci a 2 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).