Pass. 14, t. j. an byl tak zbit, když byl tak zbit; tak dobrého domu neslušie pusta nechati HusPost. 195ᵃ, t. j. aby byl pust; Eliodora bičována jako mrtva nechachu Kruml. 36ᵃ; (bóh) tebe naha nenechá HusE. 1, 437; (kněz a zákonník) odešli sú všeho mrtva nechavše t. 2, 328; z toho výraz adverbiální: Voldemar za mrtva odejden Pulk. 176ᵇ; tu jie (sv. Cecilie) živy kat odšel Pass. 604, t. j. ana zůstala živa; ať jie neoblúpím nahy ne eam expoliam nudam Ol. Oz. 2, 3; pane, pusť ji svobodnu HusE. 2, 98; pustím-li je lačny v dóm jich, ustanu na cestě HusPost. 133ᵇ, t. j. pustím-li je, ani jsou lačni; (jenž) pusti padúchy prosty Otc. 221ᵇ; (Pilát řekl) že jim chce jednoho vězně propustiti Kruml. 50ᵇ …, ona jej prázna preč pustila t. 87ᵇ; (velryb) po třech dnech jej živa na zemi vypustil t. 72ᵃ; (kněz a zákonník) odešli jsú odpolu živa opustivše HusPost. 150ᵇ, t. j. an byl odpolu živ; (katové) sedřěvše se mne rúcho mé naha mě ostavili Kruml. 417ᵇ; běda mně nebohu DalC. 34; běda mně nebozě Hrad. 37ᵃ.
Rozdíl mezi některými rčeními těmito a nahoře dokládanými dvou akkus, není vždycky dosti zřejmý nebo dosti rozhodný.
d) Adjektiva jednotlivá, která zvláště hojně – dílem však jen v jazyce starém – ve tvaru jmenném se vyskytuji, jsou živ, rád, nic pronus, číst (spojen s gen. odluky niti), pln, pak pěš, bos a některá jiná. Vyskytují se ve vazbách rozličných a ve rčeních dílem ustálených, čehož zde některé ukázky.
Jak jsem živ, jak živ atd. Na př.: aniž jsem kdy tak rozmyslil jakž sem živ na nebezpečenstvie těch, ješto Štít. uč. 154ᵇ; že sem jak sem živ viece neustal (se neunavil) Lobk. 84ᵃ; nikdy jak je živ nepil sladšie vody Otc. 135ᵇ; (Kateřina) najprve múdrého jakž tě živa dnes uslyší Kat. 88; kto to směl živ učiniti Hrad. 76ᵇ; živ nevědě (k) komu sě utéci ML. 38ᵇ; co sději, živa řéci neuměji Hrad. 37ᵃ; živa nevědě, co učiniti Otc. 68ᵇ; jak živi více lidu sme nespatřili Vrat. Jg.; jak živi předtím na úřadě nebyli t. Jiné příklady, mimo vazby jak jsem živ, jak živ, jsou nahoře při záhlaví jsem chud a býti živu. –
Jsem rád, -a, -o, jsme rádi atd.; chcu rád, -a, -o, chcmy rádi atd.; umru rád atd.; umru radějí (masc.), radějši (fem.), radějše (neutr.), umřeva radějše, umřemy radějše atp. Na př.:
já bych velmi rád tomu, by … Hrad. 111ᵇ; byli by všichni radše ŠtítV. 73; (Radislav) radějí by na Licku byl DalC. 28; jsem rád, jsme rádi Us.; chceš-li rád pevnému domu NRada 1652; s ním rád choditi chtieše Hrad. 10ᵃ; sv. Prokop nechtě rád opatem býti t. 8ᵃ; kněz rád chtieše pomeškati t. 145ᵇ; jinoch chtieše ji rád pojieti t. 101ᵇ; chtě rád býti za mostem AlxM. 4, 20; odění chce rád všeliký AlxV. 1387; (druh) chtě sě rád dobrati břěha t. 1816; ustalý rád pitie sáhá t. 79; krt v dobrých lukách rád ryje, vlk na ovce rád vždy vyje t. 54 sl.; pták rád slyší, kdežto skřečí
