v následujícím zde výkladě k této stránce nehleděti, t. j. případů dosvědčených podle této stránky netříditi, nýbrž prostě je vyčísti.
velika noc, srov. stsl. velikъ dьnь. Doklady, velika noc HusPost. 51ᵇ; ciesař ob veliku noc Břěcislava pozval bieše Pulk. 71ᵇ; na veliku noc HusPost. 62ᵇ; až do veliky noci Mat. 49; (vyzina) lepši bude než s veliky noci kozina Mast. 220; od veliky noci Pass. 162; k velice noci Štít. uč. 120ᵇ a 136ᵃ; po velicě noci Pass. 251, 391; v sobotu po velicě noci Štít. ř. 192ᵃ; po velicě noci HusPost. 72ᵇ; přěd velikú nociú Krist. 74ᵇ; slaviti budau veliku noc Br. Num. 9, 2; k velice noci KolA. 1515; o velice noci t. 1511; po velice noci t. 1517; – vedle toho vzniká později veliká noc: akk. velikau noc KocínJg.; velikau noc Har. 2, 388; po veliké noci t. 289; o veliké noci Beck. 3, 473 atd.; – pak složenina velikonoc: slavení velikonoci Br. Jg., před velikonocí Pref. Jg., nč. plur. velikonoce. –
dobrojtro z dobro jutro; na př.: dobrojtro vám, krásné panie Mast. 229; (kupec) dobrojtro neb dobrý den vzdá Hrad. 112ᵇ; sobě sě poklonivše dobrojtro dali Pass. 366. Ranní tento pozdrav český dosvědčen je též v památkách německých: zuo der muoter sprach er sâ bêheimisch »dobraytra« (Meier Helmbrecht v. 728, ed. Lambl); Der Bêheim sît uns nicht vergie, daz wir jehen müezen, unser vriunde grüezen »dobroytra« des morgens (Seifried Helbling, didakt. básník XIII. stol., uvodí tento český pozdrav jako obyčejný v Rakousích). Béřeme ve výraze tomto adjektivum dobro za přívlastkové; ale možná že jest původu doplňkového, z věty nějaké jako dobro budiž jutro atp.; a pak by ovšem nenáleželo sem. Později tvar složený: dobré jitro. –
svat večer: na svatvečer dělati Rosa Jg.; na svatvečer když práci svou vykonáš Art. z r. 1759 Jg.; svatvečer před velikonočními svátky Dobr. Jg. –
však den, však večer, však čas; všaku neděli, všaku chvíli, všaku hodinu, vesměs při substantivech významu časového. Na př.: k najposlednějšiemu dni súdnému beze všeho počkáníčka na však den běžíme Štít. ř. 111ᵇ; na však den Koř. Mat. 26, 55; na však den Mand. 12ᵃ, Brig. 21ᵇ, Otc. 454ᵇ a j.; na však den ŠtítV. 30, 47, 79; na však večer nového manželstva hledáchu DalC. 2; na však čas Štít. uč. 96ᵇ, 149ᵃ a j., Brig. 55ᵃ, Štít. ř. 133ᵃ, ŠtítV. 38 atd.; pravděpodobně třeba čísti všaku (a nikoli všakú) také ve výrazech: na všaku neděli Štít. uč. 10ᵇ; na všaku chvíli Štít. ř. 132ᵃ, Brig. 187ᵃ; na všaku hodinu t. 120ᵇ. Vedle toho tvary složené: na všaký den quotidie HomOp. 154ᵃ; na všaký den sem mezi vámi kázal Hrad. 82ᵃ; na všaký den Štít. uč. 33ᵃ, Brig. 10ᵃ a j., Otc. 297ᵃ a j.; na všaký čas Štít. ř. 223ᵇ; na všaké léto ŠtítOp. 146. –
ve dne biele: ve dne biele Ryt. 295; v noci i v dni u biele Hrad. 123ᵃ; hvězdy v bíledni spatříny při zatmění Vel. Jg.; oznámie své tváři v bíledni
