jež najlepšie z těch tu biešta AlxB. 3, 30; ti lidé jsú bláznivější Kruml. 181ᵃ; já nejsem horší než diábel HusPost. 45ᵃ; kteréž víno horšie jest t. 17ᵃ; chytrost najhoršie a najtěžšie věrným křesťanóm t. 7ᵇ; oni jsú horší t. 49ᵇ; jichž (kněží) lóže je připravenějšie než kostel, čieše dražšie než kalich, kuoň dražší než mšál, kápě pěknějšie než ornát, košile rozkošnějšie než mešná košile a hácě čistějšie než korporálové t. 31ᵇ; stav panenský jest najdóstojnější t. 17ᵇ; (Simeon) duostojnější ť jest nežli ty OtcB. 135ᵇ; že jsú slavnější a duostojnější t. 40ᵇ; že je jiný mnoho lepší t. 149ᵃ; ač kto mezi nimi múdřější bieše t. 2ᵃ; toho žena bieše šlechetnějšie t. 157ᵃ; ty čím bohatější (masc.) jsi, tiem horší budeš rkp. XV stol. (Čtyři ctn.) Výb. 2, 654; budeš-li lepší t. atd. –
Co jest horše anebo hóře, to jest milejše anebo milejie atp., t. j. když jest podmětem zájmeno rodu středního sing., bývá v doplňku komparativ (n. superlativ) jmenný někdy tvaru horše, milejše, někdy tvaru hóře, milejie. Na př.:
i jest nám to najdivnějie, že … OtcB. 106ᵃ; co jest dráže AlxH. 5, 34; aby to v paměti bylo držimějie Štít. ř. 182ᵃ; ješto jest hóře Alb. 65ᵇ; co mně bylo najmilejie Kat. 174; nic před bohem skařědějie Modl. 163ᵇ; co by mohlo slazše býti Štít. ř. 61ᵇ; vždy jʼ jim to bližšež bližšež t. 109ᵇ; bývá ť cos buď u příkladiech držimějše Štít. uč. 149ᵇ; to bylo by vážnějše než zpověď t. 131ᵃ.
Odchylkou tu bývá tvar složený; na př.: to, ješto ť jest nad tě dálejšie Kruml. 311ᵇ; nč. co jest lepší Us. –
Poručiti jest snáze, jest lehčějie než učiniti; t. j. ve větě bezpodměté bývá komparativ (superlativ) doplňkový tvaru jmenného snáze, lehčějie. Na př.:
jest nesnáze jeho přemoci Modl. 4ᵇ; lépe lépe v manželstvě píti asa čistú vodu Štít. ř. 84ᵇ; čím den prospěchu vašeho dále roste, tiem slázež slázež jest obyčej jmieti v šlechetnostech t. 109ᵃ; kto nemóž věděti toho, že jʼ svatu býti užitečnějie než šeřednu t. 226ᵇ; nežli proti bohu shřěšiti, lépe jest sě svým mečem protknúti OtcB. 114ᵇ; lépe jest nám za vy umřieti t. 16ᵇ; že j’ lépe neslíbiti než slíbiec nesplniti t. 119ᵇ; tehdy jej podjide to myšlenie, že by sě bylo lépe vrátiti do své vlasti, i bohu vzácnějie, spasiti syna jediného t. 112ᵇ; očím jest tieže čekati smrti než ji přijieti t. 146ᵃ; jest pevnějie dobré činy viděti než v pověstech slyšěti t. 5ᵃ.
Také když je podmětem substantivum verbale, může komparativ (superlativ) doplňkový býti téhož tvaru snáze, lehčějie; na př.: protož ť lehčějie zdá sě jich žalostné skonánie Pass. 305.
Býti živu, daj mi býti živu, jíti pěšu; t. j. adjektivum bývá tvaru jmenného ve vazbě dativu s infinitivem. Pro shodu syntaktickou žádáme,
