zda jsi ty (fem.) nábožnější t. 17ᵃ; číin jest kto pilnějí Štít. ř. 35ᵇ; (Petr) jest pilnějí HusPost. 159ᵃ; aby (vy) pilnějše byli Štít. ř. 132ᵇ; lidé pílnějše mají býti t. 208ᵇ; my pílnějše máme býti t. 67ᵃ; (oni) budú pilnějše Štít. uč. 123ᵃ; duše oněch (věcí) plnějši bude Štít. ř. 186ᵃ; bude podobnějí člověk k andělóm Štít. uč. 105ᵃ; čím je (svrchované dobré) člověk častěji má, tiem jeho viece pochopnějí jest Kruml. 464ᵃ; (andělé) čím vyšší jsú, tiem jsú pokornějše Štít. ř. 149ᵇ; však jest pokora potřebnějši Štít. uč. 46ᵇ; sv. Jan povýšenějí jest než proroci Pass. 277; kto móž prázdnějí býti světského hluku Štít. ř. 9ᵃ; (duše) čím prázdnějši bude těchto věcí t. 186ᵇ; ten mi jest najprotivnějí OtcB. 65ᵃ; ty panny jsú psotnějše Štít. uč. 46ᵇ; však jest muž silnějí než žena t. 37ᵃ; na modlitby jsa silnějí, nežli kdy dřieve byl OtcB. 177ᵃ; moc dvojitá jest silnějši než jednostajná Štít. uč. 27ᵇ; (dušě) bude silnějši OtcB. 134ᵃ; aby sě posílili a tak silnějše trpěti byli Pass. 365; budú v nás silnějše ty tělesné žádosti Štít. ř. 39ᵃ; ani jest, co by mohlo slazše býti t. 61ᵇ; (dušě) bude slavnějši OtcB. 134ᵃ; bychom slepějše byli Štít. uč. 104ᵇ; bude ť každý snažnějí NRada 76; ona jest snažnějši Pass. 542; tu vám spomocnějí budu než zde živ jsa Pass. 417; když (děti) by byly starše Štít. uč. 121ᵇ; ješto (ženské pokolenie) jʼ strašivějše nežli mužské Štít. ř. 227ᵃ; i jeden tak svatý by světějí nemohl býti t. 59ᵇ; matka (Kristova) jest světlejši než dennice Kat. 18; slunce v sobě světlejše jest Štít. ř. 250ᵇ; (hvězdy) jsú světlejše než nebe Štít. uč. 77ᵇ; by mohli býti svobodnějše t. 89ᵃ; byl jest sytějí HusPost. 43ᵇ; hněv bude těží Štít. ř. 124ᵃ; kak jest zámutek těží trpěti Alb. 3ᵇ; ta muka … jest těžši Štít. uč. 156ᵃ; panenstvie jest těžše zachovati t. 44ᵇ; to sbožie trpnějše bývá Štít. ř. 63ᵇ; (srdce) jest tvrzše všeho Modl. 160ᵇ; oko jest ukrutnějše Štít. ř. 110ᵃ; (vy, padúchové) jste ukrutnějše než divoká zvieřata OtcB. 23ᵃ; oko jest ušlechtilejše než noha Štít. ř. 62ᵃ; (modlitba) jest užitečnějši OtcB. 114ᵃ; užitečnějše jest to dobré Štít. uč. 137ᵃ; (to) samo v sobě vážnějše jʼ než póst Štít. ř. 207ᵇ; věčší sv. Jakub z jiných jest věcí ApD. 106; sv. Jan jest věcí svatého Šťepána Štít. ř. 27ᵃ; čím kto věcí (wijeczij) bude t. 9ᵇ; věcí plod jejie než ona t. 250ᵃ; jeden hřiech jest druhého věcí Štít. uč. 135ᵇ; nebudu věcí ani mení BrigF. 30; ješto (otplata) j’ větši než … Štít. uč. 48ᵃ; božstvie nemóž býti větše Štít. ř. 25ᵇ; aby vinnějí nebyl t. 221ᵃ; tiem budil vděčnějí a vzácnějí Pass. 14; která (almužna) jʼ vzácnějši bohu Štít. uč. 141ᵃ; to … vzácnějše bude Štít. ř. 228ᵇ; (nemocný) bieše zdravějí než dřieve OtcB. 40ᵃ; (známost) bude zěvnějši t. 203ᵇ; on (bude) bohu známějí Alb. 6ᵃ; zřědlnějí (jest) sluha boží Štít. ř. 121ᵇ; atp.
Odchylky, mající tvar složený místo jmenného, vyskytují se v době staročeské zřídka, množí se však od počátku stol. XV; ve stol. XVI panuje již pravidlo novočeské, t. j. tvar složený místo žádaného jmenného. Na př.:
