títo slova BílQ. 1, 95 jste takoví telata VesA. 140ᵇ; pacholátka, která do školy chodili Beck. 1, 227; raucha nákladné byli tamt. 1, 67; světla, které se zatměli Seel. 14.
2. Při substantivech neutr. nebo fem. plur. významu osobního bývá výrok nebo attribut v masc. Na př.:
(vy) ubožátka chudí Podk. v. 61; vojska polní ostatek jim vydrali ChelčP. 6ᵇ; města moravská i česká přitáhše k Jihlavě tu jie dobývali Let. 519; knížata němečtí nechvátali Pal. 3, 2, 386; města (t. j. zástupcové města) vyšli ven (ze síně sněmovní) tamt. 5, 2, 292; (města) mu slíbili poslušenství TomP. 3, 409; což města Pražská vykonali tamt.;
(děti) jsauc smrtí zachváceni, nadepsaných díluo jsau nedočkali KolČČ. 20ᵇ (1543); když děti přípověd učinili tamt. 99ᵇ (1548); týž osoby oznámili KolČČ. 93ᵃ (1548).
3. Při substantivech několika, majících přívlastek nebo přísudek (doplněk) společný, bývá shoda a) s přednějším, b) s bližším a c) někdy se vzdálenějším. Při způsobu a) má masc. přednost před fem. a fem. před neutr. Na př.:
a) jehož sú sě mocní králové i mocná kniežata báli AlxV. 1320; král Matiáš všechny města i hrady zdobýval Let. 532 řemesla i obchod křísily se zase Pal. 4, 1, 225; aby netoliko král Fridrich, ale i knížata a korunní země všecky k němu (sněmu) připravili se mohli tamt. 4, 1, 131 (knížata pojato za masc.); otec a matka šli do města nč. Us.; –
b) by sě třásl svět i moře AlxH. 2, 1; panovali mysli i srdci svému ChelčP. 119ᵇ; aby ten zlý hlad a žiezeň přestala tamt. 97ᵇ; Příkladové, řeči a naučení vybraná z kněh hlubokých mudrců, název knihy vydané r. 1575; kdyby gruntové a dědictvie se měnilo VšehK. 205ᵇ; nesnáze a saudové sau povstali KolČČ. (může býti také shodou s přednějším rodem) 20ᵇ (1543); –
c) která města a hradové mohú zastavena býti MC., článek VIII (nápis); to smiešenie a ta nesnáz muož písařem zdvižena býti VšehK. 150ᵃ; ta relací nebo uvázanie má hned zapsána býti tamt. 197ᵇ; kdyby tento zámek a toto zboží můj býti mohl Let. 1019 (pod čarou na str. 420); ta slova a nářkové staly sau se (slova staly, viz zde a) KolČČ. 101ᵃ (1548).
4. Vůbec proniká způsob, aby v plur. místo tvarů kongruencí žádaných býval v attributu a v doplňku tvar jednotný, z feminina nebo masc. vzatý. Na př.:
nejste moje synové BílA. 59; všechny hříšníci Seel. 349; naše páni (pl. nom.) SborHoř. 81; ty naše berani, ty naše vovce, ty naše jehňata, voni (berani, ovce, jehňata) se pasou Us. nč.; katolický křesťané Seel. 46; jiný dvě města Žerkat. 117; dobrý lidé, dobrý ženy, dobrý vína nč. Us.
