Mikeš – Mikéška – Mikéško (v. Slovn. II, 359);
strýc – strýko BartD. 1, 37 (lip.), t. 41 (hrozenk.);
táta – tato tamt. 1, 141 (hrozenk.).
154. 1. Odvozeniny, které jsou kvalitativně stejné se jménem základním a jen kvantitativně se od něho liší, bývají zpravidla téhož rodu jako jméno základní. Na př.:
masc. chlap – masc. chlapec, chlapík, chlapák. Je neutr. chlapisko, ale je tu kvalita změněna; máť chlapisko význam příhany;
masc. kruh – masc. kroužek;
masc. květ – masc. kvítek; neutr. kvítko s významem příhany;
masc. milák – masc. miláček;
masc. syn – masc. synáček;
fem. ruka – fem. ručicě (stč.), ručka;
fem. noha – fem. nožicě (stč.), nožka;
fem. hlava – fem. hlavicě (stč.), hlavička;
fem. strana – fem. stránka;
neutr. oko – neutr. očko, očíčko;
neutr. slovo – neutr. slovce, slůvko, slovíčko;
neutr. srdce – neutr. srdéčko; atpod.
2. Dosti zřídka bývá odvozenina při stejné kvalitě rodu jiného než jméno základní. Na př.:
masc. kruh fem. kroužka: v té skále byla veliká kroužka železná Kulda 1, 55 (rožnov.).
masc. topor – neutr. topůrko;
neutr. sémě, semeno masc. semenec; –
neutr. Chvojno – masc. Chvojenec;
masc. Týn, Týnec – fem. Labská Týnice.
3. Diminutiva na -cě (fem.) a -ce (neut.) přecházejí časem do masc. Na př.:
fem. ves – fem. véscě – masc vesec, vestec v místním jméně Vesec, Vestec;
neutr. město – neutr. městce, Heřmanovo Městce – masc. městec, Heřmanův Městec, Králův Městec Us.;
neutr. dřěvo – neutr. dřěvce, božie dřevce Prešp. 790, božie dřevce BohF. (124), LékB. 105ᵇ, buožie dřevce RostlC. 108ᵃ – masc. boží jdřevec nč. Us.;
neutr. trdlo – neutr. trdlce, trdelce Lact. 107d – trdlec, trdlec tamt.;
neutr. sedlo – neutr. sedlce, Sedlce villa UrbE. 34 – masc. Sedlec nč.
