Bytov – Bytovo, Dražejov – Dražejovo, Hodějov – Hodějovo, Chodov – Chodovo, Klíčov – Kýčovo, Stankov – Stankovo, Švihov – Švihovo, Vácov – Vácovo, Vranov – Braňovo tamt.;
Hlupín – Hlupíno, Jinín – Jiníno, Ptetín –Pteníno tamt.
c) Masculina za ſeminina. Na př.:
kancelář fem. – kancełář masc. BartD. 1, 162 (val.);
koupel fem. – kúpel masc. tamt. (val.);
myšlenka – myšlenek BartD. 1, 162 (laš.);
okurka – okurek SborHoř. 83;
pec fem. – pec masc. BartD. 1, 162 (laš.);
ponrava – pondrab t. 2, 47 (han.);
postel fem. – postel masc. t. 1, 162 (val.), svůj postel, na smrtelnym posteli t. 2, 284 (záp.– mor., han.);
pověra – pověr t. 2, 284 (tišn.);
poušť fem. – poušt masc. t. 2, 284 (meziř.);
povodeň fem. – povodeň masc. t. 2, 284 (záp.–mor.);
rez fem. – zerz masc. tamt.;
rýže – rejž t. 2, 284 (žďár.).
d) Neutra za ſeminina. Na př.:
berla – brło BartD. 1, 162 (laš.);
dáseň – dźisno tamt. 1, 98 (laš.);
jiskra – iskerko t. (laš.);
vesna – vesno, na vesno, do vesna, od vesna t. 2, 410 (vých.–mor.).
e) Masculina za neutra. Na př.:
dítě – děť, takovy děť BartD. 1, 117 (laš.);
jaro – jar t. 1, 162 (val.);
ohnisko – vohnisek t. 2, 115 (litov.).
f) Feminina za neutra. Na př.:
jmelí – jameľa BartD. 2, 508;
klepeto – klapeta t. 1, 162 (laš.);
nebe neutr. – nebe fem.: v té nebi, pod nebó t. 2, 75 (han.); v ty nebi ( v té nebi) t. 2, 189 (han.);
ovoce – ovoc fem. t. 1, 162 (val., laš.).
6. Jsou jména vlastní osob mužských, při nichž koncovka bývá rozmanitá, ale rod zůstává mužský. Na př.:
Hromádka – Hromádko;
Jan –Jano BartD. 1, 37 (lip.);
Jirásek – Jirásko (v Oubislavicích);
Jiříček – Jiříčko (v Mlázovicích);
Jurek – Jurka – Jurko BartD. 1, 37 (lip.);
Matějka – Matějko;