Shoda v rodě.
155. 1. Shoda v grammatickém rodě je možná potud, pokud slova, jež se říditi mají rodem slov jiných, jsou schopna podle rozdílného rodu se měniti a rozdílný rod vyjadřovati. Možna i provedena je tedy shoda v příkladech, jako jsou:
dobrý otec, – dobrá matka, – dobré dítě;
otec je zdráv, – matka je zdráva, – dítě je zdrávo;
Anakreon byl básník, – Sapfo byla básnířka; atd.
Slova, která se podle rodu grammatického nemění, nemohou se také shodovati v rodě s příslušnými slovy jinými. Na př.: hora Říp (hora fem., Říp masc.); – řeka Labe; – Cidlina je přítok Labe; bázeň boží jest počátek moudrosti.
Mluvíce zde dále o shodě v grammatickém rodu máme na mysli jen ty případy, kde slova, jež se v rodě shodovati mají, rod rozdílný také vyjadřovati mohou a tedy shody žádané jsou schopna.
2. V grammatickém rodě se mají shodovali:
a) souřadný přívlastek (i přístavek) se svým jménem podstatným (nebo jeho zástupcem);
b) souřadný doplněk se jménem, k němuž se táhne;
c) vztažné zájmeno věty přívlastkové s tím jménem podstatným (nebo jeho zástupcem), k němuž se vztahuje.
Jsou tu však odchylky a zvláštnosti, o nichž viz dále.
156. 1. Při substantivech neutr. plur. bývá neshoda. Shoda náležitá je: všecka okna se třásla, ale místo toho bývá: všecky okna se třásly nebo třásli. Na př.:
všěcka kniežata řekly sú ŽKlem. 82, 13; abych zvěstoval všěcky kázanie tvé tamt. 72, 28; abych jědl ovocě nivné fructus (plur.) tamt. Deut. 13 utěšenie tvá obveselily sú duši mú Alb. 107ᵃ; když sě dokonaly všěcka pokušenie Koř. Luk. 4, 13; jich písma nalezeny jsú rovna Nikod. 90ᵇ; na mé i na tvé léta ROtc. 146ᵃ; města přistúpily Mill.; zdály sě jako tři sluncě jsúce Pulk. 91ᵇ; zemdlelé sú posilovaly tvá slova Ol. Job. 4, 4; i byli sú léta tamt. Ex. 6, 20; na div byly slova tato tamt. 4. Reg. 22, 19; mohutné města EvOl. 152ᵃ; diela Abrahamovy čiňte tamt. 224ᵇ; zvířata sú podobné k opicem KabK. 4ᵇ; města, kteréž jsú tamt. 14ᵇ; pro tyto všecka léta KolČČ. 275ᵇ (1556); slova, která kladeny bývali Bible Melantr.1549 (v předmluvě ke čtenáři); lvice porodila mladý lvíčata Papr. Ob. 28; na své staré kolena BílC. 95 a j.; –
hovada, která by listí tisové jedli Háj. herb. 334ᵇ; (Moravi) dicunt sebrała se zvířata et sebrali se zvířata Nudož. 24ᵃ; takový (= –é) regalia Slav. 26; takové registra tamt. 53; ty slova Seel. 85; slova řecké tamt. 79; –
