podlé přikázaní císařova takž, jak on byl přikázal, biskup Ditmar posvěcen, k vévodě svému Boleslavovi milostnému do Prahy se jest vrátil. A tak potom vrácený do kostela svatého Víta na Praze jest uveden a na stolici biskupově posazen. Potom ten jistý Ditmar biskupství své užitečně, ctně a právě jest zpravoval, a tak pak ne po mnohých časích šťastně příbytek života svého jest dokonal, léta od narození Syna Božího po devieti set po šedesáti a po devieti čtvrtého dne toho měsíce ledna.
O druhém biskupu pražském
Když tento jistý Ditmar, první biskup pražský, umřel byl, svatý Vojtěch místo jeho byl, jenž urozením byl Čech a urozeného pokolení na biskupství vstúpil jest. Otec sv. Vojtěcha slul jest Slavník a byl jest hrabě libičský, muž urozený a slovutný, na zboží i na ctných obyčejích velmi bohatý, mnoho měst i vsí pod sebú maje. Tento také sv. Vojtěch měl jest matku jménem Střeštislavu, všemi ctnostmi ozdobenú a převelmi šlechetnú. Měl také pět bratruov – Sebebora, Spytimíra, Bohraslava neb Bohuslava, Bořitu a Čáslava, jenžto na protivenství svatému Vojtěchu v žatečském městě jsú zbiti a zmordováni. Tí všickní bratří i s otcem i s mateří svú pochováni jsú v svém městě v Libici, blízko od Poděbrad, tu v tom kostele, ješto v Libici jest udělán.
Svatý Vojtěch pak, když již druhé měl posvěcení pro jeho mnohé ctnosti i svaté skutky, kteřížto v něm se stkvěli jako v drahém karbunkulu, milostný Boleslav, vévoda český, i všecko jiné žákovstvo obecně biskupem sú jej volili. A tak pak potom volení poslán jest k Otovi císaři, jenž jest byl prvního císaře, jenž těch časuov byl v městě berúnském tam v Vlaších, aby jeho potvrditi ráčil. Kterýžto císař, uslyšav prozbu jich, mahúčskému biskupu, aby jej posvětil, poslal. A když již byl posvěcen, tehdy návodem majdebuřského arcibiskupa Albrechta, ješto tehdy tu byl, dal jest jemu jméno Adalbertus, to věz jako
