Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba. Praha, 1929.
<<<<<717273747576777879>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

movi) domek postaviti před městem, neb pro nemoc (Tristramovu) ukrutnú nikdež nemohu ostati v domu Trist. 35.

Závislá věta tázací (nepřímá otázka).

1. Otázka samostatná jest věta hlavní; o ní viz § 67. Otázka může však býti také podřízena větě jiné, a to jest tázací věta závislá. Na př. tázací věta samostatná: „Kolik je hodin?“, závislá: „Pověz mi, kolik je hodin“; – samostatná: „Kolik je soustav slunečných?“, závislá: „Nevíme, kolik je soustav slunečných“.

2. Tázací věta závislá může býti podmětem, nebo předmětem, nebo doplňkem, nebo přívlastkem své věty řídicí, a tedy větou podmětnou, předmětnou, doplňkovou nebo přívlastkovou. Na př. závislá věta tázací jest větou podmětnou v souvětí: „kolik je soustav slunečných, není nám známo“; – jest větou předmětnou v souvětí: „kolik je soustav slunečných, nevíme“; – jest větou doplňkovou v souvětí: „otázka jest, kolik je soustav slunečných“; – jest větou přívlastkovou v souvětí: „otázka, kolik je soustav slunečných, zajímá naši mysl“.

3. Tázací věta závislá uvozuje se vždycky nějakým slovem tázacím.

a) Když obsahuje otázku věcnou (viz § 67 č. 2), má tázací věta závislá totéž slovo tázací (t. tázací zájmeno nebo tázací příslovce), jako otázka samostatná. Na př. (příklady stejné jako na místě právě udaném, táhnoucí se k větě oznamovací „náš soused prodal dům...“)

v otázce samostatné

v tázací větě závislé

Kdo prodal dům?

Nevím, kdo prodal dům;

Který soused prodal dům?

Nevím, který soused prodal dům;

Kdy prodal soused dům?

Nevím, kdy soused prodal dům; atd.

b) Když závislá věta tázací obsahuje otázku zjišťovací (viz § 67 č. 2), uvozuje se tázacím slovcem -li, zda-li, zda (m. zda-li). Člen, o jehož jistotu jde, má důraz a tázací -li připíná se k němu. Na př.

v otázce samostatné

v tázací větě závislé

Náš soused prodal dům?

Nevím, zda-li náš soused prodal dům;

Nevím, prodal-li náš soused dům…;

Nevím, náš-li soused prodal dům… atd.

Perioda.

1. Perioda (obvětí) je souvětí dvoučlenné, jehož členové oba jsou více méně složení a souměrní.

Nejčastěji bývá perioda souvětí podřadné, kde člen první (předvětí) je podřízen druhému (závětí); ale také bývají oba členové složeni souřadně.

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 10 měsíci a 16 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).