Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba. Praha, 1929.
<<<<<697071727374757677>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

b) [přímo] dělníci (M) řekli hospodářovi (O): „Nikdo nás nenajal“

(nás = grammatická osoba první),

[nepřímo] dělníci řekli hospodářovi, že nikdo jich nenajal

(jich = gramm. os. třetí),

to jest: v řeči uvedené je předmětem (nikdo nenajal koho?) osoba M věty uvozovací; týž předmět je v řeči přímé vyjádřen zájmenem osoby první (nás), v řeči nepřímé však zájmenem osoby třetí (jich); je tu tedy grammatická osoba první pošinuta ve třetí;

c) [přímo] Pán Ježíš (M) řekl apoštolům (O): „Vy jste sůl země“,

[nepřímo] Pán Ježíš řekl apoštolům, že (oni) jsou sůl země,

to jest: v řeči uvedené je podmětem (kdo jest sůl země?) osoba O věty uvozovací; týž podmět je v řeči přímé vyjádřen zájmenem osoby druhé a proto jest také sloveso v osobě druhé (vy jste...); v řeči nepřímé jsou však podmět i sloveso pošinuty do osoby třetí (oni jsou...); –

d) [přímo] Putifar (M) řekl dceři své (O): „(Já) chci tě Josefovi za ženu dáti“

[nepřímo] Putifar řekl dceři své, že (on) chce ji Josefovi za ženu dáti, to jest: v řeči uvedené jest podmětem osoba M a předmětem osoba O věty uvozovací; v řeči přímé je tedy podmět a sloveso v grammatické osobě první (já chci...), předmět v osobě druhé (tě); v řeči nepřímé pak jsou podmět i sloveso pošinuty z osoby první do třetí (on chce…) a předmět z osoby druhé do třetí (ji).

Řeč nepřímou bez náležitého pošinutí osoby grammatické pokládáme nyní za nesprávnou.

Ale v době starší nalézají se doklady bez náležitého pošinutí velmi hojné. Na př.:

praví Jezukrist, že trpím (t. Kristus) nepokoj Alb. 17ᵃ; (ciesařovna) vece, že ť po mém milém nechci déle živa býti DalC. 39; ciesař zěti káza pověděti, že ť sem jědl chléb tvój tamt. 39; on pravieše, že já jsem EvZimn. 31; otpovědě jemu žena: nejmám muže. Vecě jiej Ježíš: dobřě s’ řekla, že nejmám mužě tamt. 27; (Ježíš) vecě, že i jiným městóm musím zvěstovati královstvie božie tamt. 27: toť die pán buoh Israhelský, že povýšil sem tebe mezi lidem a dal sem tě vódci nad lidem Israhelským HusE. 1, 446; Putifar řekl dceři své, že přijede Josef a chci tě jemu za ženu dáti As. 67; (dcera Putifarova) odpověděla, že nechci se dáti muži jatému (Josefovi) tamt. 67; (Petr) opět zapřěl s přísahú, že neznal jsem člověka (toho) EvOl. 247ᵃ; (Ježíš) mu vece, že sem syn boží Comest. 238ᵃ; řekl knězi, že nemohu toho hřiechu zuostati ROlC. 266ᵇ; (sv. Jan) k ňemu (Kristovi) jest ukazoval řka, že on jest ženich a že já nejsem Kristus, ale poslán jsem před ním ChelčP. 249ᵇ; (svědek) řekl, že nedávno mluvil sem s knězem Matějem Svěd. 184; král (Václav I.) s svými jě sě raditi, co by bylo učiniti, že chce ciesař šest měst jmieti a proti mně chce jeti

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 7 měsíci a 10 dny; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).