však čas prodávají, což jest třeba Štít. uč. 96b, abych byl obět živá na všaký čas Modl. 32ᵃ, na všakú chvíli Štít. ř. 132ᵃ, sám také na ten den u desk buď VšehJ. 136, když by dlužník na den určený nezaplatil HusE. 1, 218, na každý den šturmováchu AlxV. 2054, ke dni súdnému na však den ústavně běžíme Štít. ř. 111ᵇ, na všaký den sem chodě mezi vámi kázal Hrad. 82ᵃ, (mužové zpíjějú) sě vždy na každú noc DalC. 8, ta vieru (Credo) na všakú neděli zpievají na mši Štít. uč. 10b, (rychtář) jmá na každý týden dvakrát súd jmieti Pr. pr. 248, na všaké léto ŠtítOp. 146, jenž na hromnice pokřtěna jest Pulk. 115ᵃ, (člověk) móž boha získati i zjitra i u večer… i na starost, i na mladost Kruml. 184b, děti… což ť obyknú k mládi, to ť činie na starost rádi NRada 1848, sta sě to na krátké roky AlxV. 1172 (v krátkosti) a pod. nč. na večer, na podzim, na vánoce, na sv. Annu a j.; stč. i nč. v ten den, v ten čas, v tu dobu, v úterý atp.; – stč. v válku, v pokoj, v núzu, v déšč atp.: v tu válku Kochan s pokojem sedieše DalC. 35, v válku práva mlčie VšehK. 111b; (lidé) kterýmiž (právy) se v pokoj zpravují t. 2b; (člověk) móž boha získati i zítra i u večer, i v déšč i v sucho Kruml. 184ᵇ; svět učiňen byl v říjen Comest. 4ᵃ; rataj někdy v déšť a u vietr seje, a však sě jemu dobřě urodí, jako by v jasno siel Kruml. 246a; v núziu nic lepšieho nenie (t. nad čáry jisté) DalC. 19; již bieše v súmrak Otc. 438ᵃ; paní tvá s jiným spala v jézdu tvú GestaBř. 93ᵃ; v nemoc do Prahy přijedúc kšafty jsú dělali VšehK. 106ᵇ; (kolúch) v horkost slunečnú hledá chladu HusŠal. 53ᵃ – nč. ve válce, v pokoji, v nouzi, v dešti atp.; ale i stč. někdy: ve dny hladovité nakrmeni budú Pod. 36, 19 – ve dnech hladovitých nasyceni budú ŽKlem. t.; – stč. dvakrát v týden: dvakrát v týden krupek požíváše Otc. 109b postím se dvakrát v týden HusPost. 144b – nč. dvakrát v týdnu; – za malečkem král tu postá, až povedu Dariovu matku AlxH. 5, 12 – za malečko král tu postá… AlxV. 1895; – záp.-č. před vánocemi – mor. před vánoce: bylo před vánoce BartD. 1, 190; –
c) významu jiného, přeneseného; na př. stč. ve jmě, jméno, nč. ve jméno Otce: hřéchóv máme každého ve jméno se zpoviedati ŠtítOp. 8, jednoho mnicha povědě ve jméno Otc. 357b, však jsme v tvé jméno diábly vyhonili t. 27ᵃ, ve jmě božie mirtvé z navi vzkřišoval JiřBrn. 54 – nč. ve jménu Otce; – stč. v češt, v nenávist atp.: jmějte otcě a matku v češt Hrad. 97b, že jsú ji lidé nic nejměli n počest Otc. 477a, židé Krista v nenávist měli Kruml. 61ᵃ, dnes jeho (Alexandra) u mrzkost mají GestaBř. 13b, ty vieš, že mám v mrzkost znamenie pýchy ŠtítBud. 203 – stč. ve čsti: (děti mají) ve cti je (rodiče) mieti HusPost. 16ᵃ, nč. ve cti, v nenávisti; – stč.: aby nebyl na kněžském stavu svěcen Pass. 231; odpustky dávají v nájmu HusPost. 7ᵃ – nč. na kněžský slav, v nájem, do nájmu; – – stč.: aby jeho mezi zlými načtli ML. 116ᵃ – nč. mezi zlé, – stč.
