21. Příměrem. Některé případy jsou ustáleny; na př.: černý jak uhel, bílý jako sníh, bledý jako stěna, žlutý jako vosk, jasný jako rybí oko BartRuk. 140 rovný jako svíce, rovina jako po stole, tenký jako vlas, leplý jako louh, studený jako led, čerstvý jako ryba, starý jako hřib, hluchý jako pařez, svobodný jako pták, pusto jako po vyhoření, blízko jako s hráze do rybníka, tma jako v pytli t. 141.
22. Při výrazích negativních děje se gradace tím, že se negace opakuje; a to opakuje nebo skládá se a) negace kvalitativní: nechtěl a nechtěl, ach není tu není; b) negace kvantitativní: nic a nic, nic nicoucí, a c) negace kvalitativní i kvantitativní: nikdo není šťasten atp., v. § 391.
23. Stupňování významu je také ve slovesích, která vyslovují děj násobený proti slovesům děje stejného, ale nenásobeného: nesu – nosím – nosívám, vynesu – vynosím – vynáším, seku – sekám – sekávám atp., v. § 335.
24. Stupňováni významu je také při zájmeně veš, které spojuje se s některými přívěsky, a to: -cek (slc. -cok),-tek (slc. -tok), -cen, -ken, -cken, -tken, -chen, -keren, -ckeren, -cheren. Na př.: vešcek hněv ŽWittb. 84, 4, vešcek národ ŽKlem. 68, 35, všecek Us. spis., všecek oves BartD. 1, 22 (zlin.), všecok Duš. 443 (slc.); veštek sbor ŽWittb. 61, 9, veštek lid Ans. 9, všetok Hatt. slc. 102; vešken ľud ŽWittb. 105, 48, vešken svět AlxV. 642, NRada 249; vešcken svět ApŠ. 63, všecken svět Br. NZák. 41a a Us. spis.: veštken pláč DivVítD. 130; všechen svět Kat. 48, Us. nč.; veškeren čas Vel. Jg.; – země všěcka AlxV. 1, 32, všecka nádějě DalC. 36, všecka víka BartD. 1, 22 (zlin.); všěckna múdrost ŽWittb. 106, 27, ta vžechna (rolí) KolČČ. 127ᵃ (1550); všěcna nemoc Brig. 158a; (Maria) tam všěchna srdcem bieše Hrad. 30ᵇ, všechna Us.; (Maria) všěckerna túhú zsvade Hrad. 72ᵇ; všucku (čiešu) DalH. 30, všicku škodu AlxV. 2081, všěcku svátost Pass. 580, všecku Us., všecku BartD. 2, 51 (han., přer.); všitku tvrdost ŽPod. 104, 16; všecku kněží Pass. 343; všichnu dráhu AlxV. 1407; – všecko Túl. 33ᵃ, Us. všecko žito BartD. 1, 22 (zlin.); všeckno Pass. 230; všechno břicho Hrad. 83a. všechno Us.; všeckerno Hrad. 60ᵃ; – všicci zvolenci Túl. 92b, súkenníci všicci Hrad. 113a; všitci AlxV. 1236; ľudé všicni ŽWittb. 66, 4; všickni DalC. 3; poklekú všichni Hrad. 68ᵇ, všichni Us.; to jsú všickerni t. 22a; všěcky smutky LMar. 48; všětky vlny tvé ŽWittb. 87, 8, všetky panny Duš. 444 (slc.): všěckny kosti ŽKlem. 34, 10; na všěchny lidi Pass. 242, všechny Us. spis. i ob.; všěckerny k sobě přichýle Hrad. 13ᵃ; – všěcka tajenstvie Pass. 311, všecka kolena Kat. 70, všecka Us. spis.; všěckna přikázanie ŽKlem. 110, 8; veškerna dokonánie Kat. 96 atd.
A při zájmeně ten, které přijímá přívěsky -že, -to, to-, tu-, -hle a pod. Na př.: tenž člověk AlxBM. 2, 31, tenž prorok BílQ. 2, 18; tože vieš LMar. 76; v tuže hodinu Hrad. 22ᵇ; tohož sě nikakž nezbaviu ApD. 6, tohož veselé
