marijánku t., pře muj milėj zlatėj stole chod. 53 (pís.), pře můj inilej Bože BartD. 2, 284; – přědražší, přěnajdražší, přěnajmilejší, najpřěpovýšenější, přěbělúcí atp., přě- u slov již stupňovaných: před ložem stolice stáže od slona přebělúcieho, divným rytím předražšieho Baw. 209; přěnajdražšie má zlatičko Vít. 36ᵇ; přenajhřiešnější facinorosissimus Pernšt. 2. Mach. 8, 34; Maria přěnajlepší částku zvolila Alb. 84ᵃ; přěnajmilejší synáčku Pass. 611; přěnajmocnější potentissime ŽPod. 44, 4; skrzě prosbu přěnajsvětějšie tvé matky Modl. 61ᵇ; prorok přěnajvyššieho Pass. 277; – najpřěpovýšenější otče Modl. 70ᵃ; – přenadiviti se BartD. 1, 169, pře- u slovesa.
V době staré byl tento způsob oblíben více než v nové.
5. Složením s při-. Na př. přhluchlý (trochu hluchý); holka přimálená, je přistarší BartD. 2, 283.
6. Složením s na-. Na př. náčrnalý: dobytče náčernałé mezi ovcemi oves varias Br. Gen. 30, 32; listí náčernalé Háj. herb. 8b; náčrný, trochu černý: pak-li tvář byla naczrn (sic) leprae species suboscura Lit. Lev. 13, 26, pak-li truilovatná tvář byla naćzrn (sic) Ol. t. (Br. tamt.: že kůže jest pozčernałá), náčerný suboscurus Pr. Lev. 13, 21, jest-li biela voda a svrchu náčerna LékA. 28a, cukr náčerný Puch. 248a; náčrvený, načervenalý: šrám náčrvený cicatrix subrufa Ol. Lev. 13, 19, šrám bielý neb náčervený Mus. tamt., náčervený Ben. tamt., náčervený Pr. t., důlkové náčervení Br. Lev. 14, 37, berit jest náčrven ChirB. 295a, slunce náčervené VelKal. 249, náčrven subrufus MamB. 36a; náhluchlý n. nahluchlý (= trochu…); – sem hledí také spojování komparativu adjektiv s na-, z čehož pak vznikl superlativ naj-, v. § 189 č. 3 a).
7. Složením s po-. Na př.: povicher = bouřlivý vichr BartD. 2, 370(laš.); – holka pomalá, poslabej člověk, je ponemocný, poširoký, počervený, pobělavý t. 2, 283 (= trochu…); poníže, ponížej, povýše t. 1, 84 a 88 (val.); – mor byl popřestal Háj. 257ᵇ; páni pouklidili toho zlata t. 478ᵃ; místo porozšířené Br. Ezech. 41, 7; jestliže by pak poprodliło t. Hab. 2, 3; prositi–poprositi, jísti – pojísti, sednouti – posednouti – poposednouti, státi – postojím, pohovořím atp. Us.
8. Složením s pro-. Na př. propěkný: propěkne děvčatko BartD. 1, 168 (laš.).
9. Složením s roz-. Na př.: rozhustá myslivost (= pytláctví) se provozuje WintObr. 2, 520 (z r. 1551); roztokrásný Rosa Jg.; rozmilý, roztomilý Cs.; ach Bože, rozbože Suš. 439 a 467; po zahrádce chodila, rozjablunku sadila t. 437; už jsi ty, Aničko, už jsi ty roznaša t. 432; och, běda rozto (= roztoběda) BartD. 2, 381 (val.); rozzatrápené děło! t. 1,169; roztodivný Us. mor. Jg., BartD. 1, 262 a 151, roztodivných ornamentů Čech Brouček 114; rozpěkní ludé BartD. 1, 151, roztopěkný t.; milý roztobože t.
