Zda-li uvozuje otázku; na př. : (Alexander) vzmluvi a řka: ľudie moji! zda-li kto vás jest, jenž by sě co domýšlel AlxH. 8, 15; a zda jsi ty v panenství čistši než ona, zda-li nábožnějši Štít. uč. 47ᵃ; – (při skonání světa) potřese ť sě země z kořen, zda-li byl Kristus umořen Pís. súd. 28, zda-li srovnává?; (při skonání světa vyjde moře) tak velikú búři stvořě, zda-li by Kristus na moři t. 36.
XIII. Citoslovce (mezislovce).)
400. 1. O tvarovém původu citoslovcí v. Přír.Ml. § 307.
2. Podle původu jsou citoslovce dílem vlastní, na př. ach! oj! ó!,– dílem nevlastní, t. j. tvary vlastně ohnuté, ale ve zvolání kladené a namnoze rozličně obměněné, na př. běda! hle! (z impt. hled) Viď! (ze slovesa stč. vědě = vím).
3. Citoslovce vlastní jsou slabiky, které při jistých hnutích duševních pronášeti jsme si zvykli; na př. při pocitu radosti hej! při žalosti ach! při podivení aj! oh! při ošklivosti fuj! atd. Slabiky ty nemají významu etymologického, t. j. vtom smyslu, v jakém mluvíme o významu slov jiných; nýbrž jsou jen známkou, že ten, kdo je vyslovuje, má právě nějaký pocit radosti nebo žalosti atd.
Citoslovce nevlastní měla původně svůj význam etymologický, na př.: hle (= hleď)! ciď (= vím)! běda (= bída)! Ale jsouce kladena v platnosti citoslovcí stírají se sebe ten význam víc a více a mění se namnoze i na stránce své hláskové.
4. Citoslovce vkládají se do vět nespojitě, t. j. nespojují se s ostatkem věty nijakou vazbou syntaktickou.
XIV. Stupňování významu.
401. 1. Význam některých slov může se stupňovati.
Na př.:
boháč – značný boháč – veliký boháč – největší boháč; –
bohatý – velmi bohatý – náramně bohatý – nejbohatší; –
bohatě – velmi bohatě – bohatěji – nejbohatěji; –
bohatnouti – velmi bohatnouti – více, nejvíce bohatnouti;
Stupňovati se může význam ovšem také ve smyslu zmenšujícím. Na př. boháč, neveliký boháč; – bohatnouti, málo bohatnouti, nejméně bohatnouti; – modrý, trochu modrý, namodralý; atd.
Naproti tomu významu slov jiných stupňovati nelze. Na př. který, deset, aby atp.; nemohu říci: velmi který ani kteřejší atp.
2. Stupňování významu (gradace) může býti poměrné (relativní), nebo naprosté (absolutní).
