t. 188, 144; zpoviedajte sě tobě všicci králi, ať zpievajú confiteantur et cantent t. 137, 5.
Zpravidla je však již v stč. význam podřadící (finální) ut: ati sě zpoviedajú ľudě ŽWittb. 66, 6, ut confiteantur (z et confitebuntur); kaž komornikóm, ati provedú třetí póhon Rožmb. 78; ať budú ut fiant ŽGloss. 128, 6; ať nesú ferant t. 39, 1 ; ať se prochlazu ut refrigerer t. 38, 14; ať střěhu ut custodiam t. 118, 146; spasena mě učiň, ať střěhu kázanie tvého ŽWittb. tamt.; ať sě obrátie t. 58, 7; ať nikdy zapomanú ne obliviscantur t. 58, 12; ať nikdy nechvátí ne rapiat t. 49, 22; ať nečakajú Mast. 194; když ny naši ľudé vaditi smějí, dajmy sě jim spolu bíti, ať ty kniežat a bratří nevadie DalC. 53, t. j. ati n. ať ti; pověz mi, v kterém s’jej položil miestě, ať tam pójdu znova Hrad. 45ᵇ. – Sesíleno připojeným bych, ať-bych atd. = ut(ego)…: co chceš, ať bych učinil Štít. ř. 114ᵃ; a on vece: Pane, ať bych viděl tamt.; mě k tobě buoh poslal chtě tomu, ať bych zvěstoval to poselstvie Kat. v. 1611; kterú mi dáte radu, ať bych odpověděl lidu ut respondeam Kladr. 3. Reg. 12, 6; což dieš, ať by (ty) zachoval, ať by ti lidé neláli NRada 52 í ; umý se, ať by bylo i to, což jest ze vna, čisto Krist. 83b; ať bychmejemu slúžili Hod. 56ᵃ; ať by snad neřekli ne forte dicant ŽWittb. 78, 10; rozděl je (moře), ať by po suchu šli synové izrahelští Comest. 61ᵇ; chceš-li, ať by vlasy rostly Háj. herb. 148ᵇ.
aže, až.
Z a a enklit. -že, -ž = a, und. Na př.: na mále, až mě neuzříte; opět na máley až mě uzříte modicum et iam non videbitis me, et iterum modicum et videbitis me EvSeitst. Jan 16, 16; na mále, až mě neuzříte; opět na mále, až mě uzříte t. 16, 19; vieste, až sem od sebe nepřišel scitis, et a me ipso non veni EvVíd. Jan 7, 28; tu může býti rozuměno také quod, jako v násl. – Že, dass, quod, ut: na př.; co je to, až ste mne hledali? quid est, quod me quaerebatis? EvSeitst. Luk. 2, 49; přihodi sě, až pojide pop accidit, ut sacerdos descenderet t. Luk. 10, 31; třetí den dnes jest, až sě to stalo tertia dies est hodie, quod haec lacta sunt EvVíd. Luk. 24, 21.– Že až, tak že až: příslušná věta řídicí má demonstr. tak, anebo je smyslu takového, že se tak může přimysliti. Na př.: pro ňež sobě (já) tak velmi stesk, až zapomanuch sám sebe AlxV. 884; káza jeho (Pilát Krista) bíti, aže od paty do virchu nebylo v ňem zdravie AnsOp. 8; pak (Čechové kleslí) na vévodu sami nesměli jíti, až musili pomoci dobyti DalC. 81; (hrabě na Přimdě) tajně seděl, až jeho žádný člověk nevzvěděl t. 39; spade u voj to veselé, až vypraviti nemohu, kakú vzdachu chválu bohu AlxV. 569; paúci tak jeho (sv. Felixe) svými paučinami zakryli, až jeho nikte nalézti nemohl PassKlem. 49b; tak mysl (cogita) na spravedlnost jeho, až by i milosrdie jeho v paměti jměla BrigF. 8b; měj naději do milosrdenstvie božieho, až by spravedlnosti jeho nezapomněla tamt.; ani ť jsú (slova)
